Brněnská buňka ČSSD, jak se píše v Lidových novinách ze dne 14. 11. 2017, vyloučila Jakuba Patočku údajně „kvůli uspořádání referenda o tom, zda přestěhovat brněnské nádraží dál od centra, či ne. Stranická buňka usuzuje, že Patočka „je více aktivistou než politikem“.

To je zajímavé: Takže brněnští sociální demokraté vyloučili Patočku za to, co měli udělat sami, a neudělali. Aktivismem nazývají jeho akceschopnost a považují ji za straně škodlivou, aniž by si uvědomili, že usnesení nějakého (více méně momentálního) politbyra by mělo být podloženo skutečným veřejným zájmem, míněním, projeveným například v referendu. Patočka chtěl straně pomoci — a ona ho vyloučí.

Případný přesun brněnské hlavního nádraží se netýká jenom Brňanů, ale všech, kteří jezdí do Brna vlakem a oceňují, jakou vymožeností je pro centrum města právě historické nádraží. Je to vskutku luxus, když můžete být z nádraží pěšky za sedm minut na hlavním brněnském náměstí. Možná i díky tomu Brňané méně spěchají, jsou přívětivější, ba i tramvaják se na vás usměje, když od nádraží šikmo přecházíte rušnou křižovatku. Možná i pro to bylo Brno vyhodnoceno jako naše nejpřívětivější město.

↗

Všichni, kdo jezdí do Brna vlakem, oceňují, jakou vymožeností je pro centrum města právě historické nádraží. Repro DR

Znám Jakuba Patočku od jeho studentských let a vím, že jeho „aktivismus“ byl vždy v souladu se zájmy velké části občanské společnosti, většinou té slabší, a vždy mu šlo o kvalitu veřejného prostoru. Ať se týkala životního prostředí a přírody, urbanismu nebo „pouhé“ lidské ohleduplnosti. Jakub Patočka udělal ve společnosti mnoho užitečného — připomínám alespoň jeho poslední výrazný čin: investigativní publikaci (spolu se Zuzanou Vlasatou) o pochybných podnikatelských praktikách Andreje Babiše.

Domnívám se, že i tato okolnost vedla zkušeného komentátora Martina Zvěřinu, aby v LN (14. 11. 2017) ve svém enterfilletu zasadil Patočkovi, jak se dnes bojovně psává, ránu do vazu. Vyčítá mu i ten jeho výrok, který Zvěřina, jak znám jeho názory, za jiných okolností sociálním demokratům dokonce doporučil: „Vždy jsem se cítil především členem evropské sociálně demokratické strany a snažil jsem se přispívat k tomu, aby se ČSSD začala více podobat svým evropským — tedy západoevropským, nikoli východoevropským — protějškům.“ V ústech Patočky je to však podle Zvěřiny „Přeloženo: vy brněnské nuly, mně, Jakubu Patočkovi, nesaháte ani po kotníky, já jsem evropský nadčlověk, vy východní nýmandi.“ Aniž bych byl pražský nadčlověk, takové směřování sociální demokracie je i mně mnohem bližší než třeba to Chovancovo.

Zvěřina také vyčítá Patočkovi, „jak je mu úplně lhostejné, jak skončí brněnská organizace, když už zde nemůže být po jeho“. Ale to se mi naopak jeví velice lidské: pokud by mě z nějaké strany vyloučili, pak je mi opravdu jedno, jak se takové straně dále povede — nanejvýš Bůh s ní, nejsem stroj z ocele, ale pouhý člověk.

Zvěřina píše o Patočkovi, že je arogantní a povýšený. Za určitých situací, například když ho vylučují ze strany, poněkud arogantní může i být, ale povýšeným rozhodně není. Kdyby byl, možná by to byl on, kdo by vylučoval ze strany Onderku. Jakub Patočka, jak ho znám, nechce panovat, zůstává až nepoučitelně politickým idealistou.

Jsem předplatitelem LN už téměř třicet let. Jako pozorný čtenář rozpoznávám, kdy LN názorově inklinovaly nejprve k OF (ale to my všichni), pak k ODS, později k TOP 09, vždy bylo znát, kam směřují většinové sympatie jejich redaktorů i šéfredaktora. Nyní je vydává MAFRA, a. s., která je součástí koncernu AGROFERT. Udržet obsah a směřování novin alespoň na hranici objektivity je nesnadné. Urážlivý komentář Martina Zvěřiny však budí dojem, jako by byl napsán přímo pro Andreje Babiše.