Levice vždy hledala nový spravedlivější řád a na své pouti vytvořila celou škálu tradic a ideologických variací. Od jakobínů převzali štafetu proměny sociálních poměrů socialisté. U nás to byla Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická, která otestovala svou sílu ve volbách do říšské rady v letech 1907 a 1911. Tehdy šlo o většinovou volbu v jednomandátních obvodech a jádrem jejího programu byly ideje gothajského programu německých sociálních demokratů.

V říšské radě Předlitavska patřilo Čechám, Moravě a Slezsku 195 křesel. Sociální demokracie díky všeobecnému právu získala nejvíce hlasů, ale s ohledem na volební geometrii jen asi pětinu poslaneckých mandátů Po rozpadu monarchie a vzniku republiky se většinový volební systém změnil na poměrný. To ve volbách roku 1920 učinilo sociální demokracii nejsilnější politickou stranou.

V nové republice se sociální demokraté stali součástí státotvorného proudu. Spolu s vlivem vývoje v bolševickém Rusku to vedlo k vyčlenění komunistické opozice a ke schizmatu na levici. Pokud bychom ovšem váhu politické levice měřili součtem mainstreamové sociální demokracie a antisystémových komunistů, pak bychom se ve třech volbách v letech 1925, 1929 a 1935 pohybovali kolem 23procentního volebního zisku (v posledních předválečných volbách dosáhla ČSSD 12,6 procent a KSČ 10,3 procenta).