Děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byl ve čtvrtek 9. listopadu zvolen historik a ředitel Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK Michal Pullmann. Jeho jedinou protikandidátkou byla lingvistka a dosavadní děkanka Mirjam Friedová. Prosazovat své programové priority bude Michal Pullmann moci od února 2018 do ledna 2022. Pullmann získal ve druhém kole volby šestnáct hlasů, Mirjam Friedová čtrnáct a jeden lístek zůstal nevyplněný. O děkanovi FF UK rozhoduje Akademický senát tvořený šestnácti pedagogy a patnácti studenty.

Oba dva kandidáti se vymezili proti výukové činnosti doktorandů jako povinnosti, která jim ubírá čas na bádání, a naopak souhlasili s potřebou zvýšit doktorská stipendia i platy na fakultě. Právě platové a pracovní podmínky jsou v Pullmannově programu zásadním tématem.

Jenže podle budoucího děkana může za nedostatečné ohodnocení zaměstnanců a celkový stav instituce z velké části právě děkanka Friedová. Ve své programové tezi se Pullmann vymezuje proti úsporným opatřením na fakultě v letech 2014 a 2015, v jejichž rámci byli někteří pracovníci přeřazeni do nižších platových tříd, nebo proti zaměstnávání lidí na časově omezené úvazky. Za poslední čtyři roky byl podle něj pošlapáván princip rovného zacházení a kvality — třeba nové projekty internacionalizace fakulty byly prý vyhlášeny „podle zásady kdo dřív přijde, ten dřív mele“.

„Hluboké zklamání a poznání, že chladné zájmy a kalkulativní přístup jsou dnes, po čtyřech letech, na fakultě významnější než poctivá intelektuální práce a lidská důvěra, nesmí vyústit v apatii,“ píše ve svých programových tezích Pullmann. Vytratila se prý důvěra mezi lidmi a jednotlivými pracovišti, klíčová rozhodnutí přicházejí bez konzultací z děkanské kanceláře.

Friedová ve své programové tezi oproti Pullmannově kritice psala, že většinu úkolů během funkčního období splnila. Z dlouhodobě špatné ekonomické situace fakulty viní podfinancování vysokého školství ze strany státu.

Bourání stereotypů bude bolet

Na filozofické fakultě pražské univerzity jsou v univerzitním srovnání nízké mzdy mimo jiné kvůli nízkému průměrnému počtu studentů v jednom kurzu — a stát školám platí za každého studenta. Možná řešení, slučování oborů či „obecného bakaláře“, šířeji zaměřený studijní bakalářský obor, ale Pullmann odmítá. Slibuje naopak zachování různorodosti.

„Prosím o mandát k tomu, abych mohl posílit demokratickou kulturu na fakultě,“ říkal renomovaný historik a sliboval podporu studentským aktivitám, komunitní rozměr doktorského studia nebo zapojení fakulty do mezinárodní spolupráce.

„Problémy dnešního světa — prohlubující se sociální rozpory, populismus, xenofobie, nový nacionalismus atd. — nejsou bez našeho vědění vysvětlitelné. Vidím v tom naši odpovědnost, abychom nabídli intelektuálně fundovanou a náročnou kritiku,“ apeluje Pullmann i na přítomnost fakulty ve veřejném prostoru.

Pullmann se specializuje na období socialismu v Československu. V roce 2011 na sebe strhl pozornost knihou Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu. Pullmann tehdy upozornil na existenci určité formy dohody mezi obyvateli Československa a vládnoucí garniturou, která pomáhala socialismus udržet, nebo na obecnou podporu kolektivního vlastnictví. „Bourání stereotypů bude bolet,“ prohlásil tehdy Pullmann v rozhovoru pro Právo.