Historicky slouží Národní knihovna jako univerzitní knihovna Karlově univerzitě. Především pro akademickou obec je tak důležitou a téměř nenahraditelnou institucí. Knihovna je ovšem v rekonstrukci od roku 2008, kdy se zamítla stavba její nové budovy.

A právě kvůli této přestavbě začala veřejnost bít v posledních dnech na poplach. Média loni nabídla několik katastrofických scénářů, na základě kterých akademická obec zbystřila. Mluvilo se o spojení několika stavebních etap. To by mohlo mít za důsledek úplné uzavření některých prostor, čímž by badatelé přišli o možnost získat některé dokumenty.

Informace, které by mohly současnou i budoucí situaci vyjasnit, jsou dnes jen těžko dostupné.

Proto Michal Pullmann z Ústavu hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uspořádal v podvečer 21. ledna diskuzi s generálním ředitelem. Druhý jmenovaný se pro nemoc omluvil, situaci tedy komentoval pouze Petr Kroupa. Přítomna byla za FF UK také děkanka Mirjam Friedová a za Ministerstvo kultury náměstkyně Kateřina Kalistová. Moderace se ujal sám Michal Pullmann.

Ve velké aule na náměstí Jana Palacha se sešlo zhruba 150 pedagogů a studentů. Ukázali tak, že osud Národní knihovny není akademické obci lhostejný. Ředitel Kroupa ocenil možnost vyjádřit se k tématu poprvé veřejně.

Na začátku Kroupa uvedl, že je ve funkci od dubna předcházejícího roku, přebírá tudíž opožděnou rekonstrukci a problémy s ní spojené po svých předchůdcích. Působil až příliš situace neznalým dojmem. Špatnou práci zřejmě odvedl tým, který měl Petra Kroupu na tak důležitou debatu lépe připravit. Až příliš otázek zůstalo nezodpovězených a některé odpovědi byly jen obecné.

Jednou z příčin katastrofického scénáře až osmdesáti procent nepřístupných fondů je čtyřleté zpořdění rekonstrukce staré budovy Národní knihovny v Hostivaři. Hrozí, že se budova nestihne dostat do stavu, kdy by z ní bylo možno běžně půjčovat knihy. A to až do roku 2017, kdy by měla reálně začít třetí etapa rekonstrukce Klementina.

Etap mělo být původně pět, z časových důvodů však byly sloučeny. Především prý proto, aby se nemusela každá z nich soutěžit zvlášť, což by rekonstrukci jen prodlužovalo. Ředitel vyvrátil rozšířenou zprávu, že by snad sloučení rekonstrukcí znamenalo rekonstruování všech částí Klementina naráz. Etapy mohou být i v současném stavu rozplánovány do delšího časového úseku.

Přesto zůstává otázkou, jestli se s rekonstrukcí začne včas, protože její časový harmonogram závisí i na vnějších činitelích, třeba na bezproblémové spolupráci s projektantskou firmou.