A co akademici? Budou si mít kde hrát?

Sára Drahokoupil Vidímová, Daniel Ort

Národní knihovna je už osmým rokem v rekonstrukci. Budoucnost provozu některých jejích částí je zatím nejasná. Její prioritou by neměla být ani tak co nejrychlejší dostavba, ale udržení kontinuity jejího fungování coby instituce veřejné služby.

Historicky slouží Národní knihovna jako univerzitní knihovna Karlově univerzitě. Především pro akademickou obec je tak důležitou a téměř nenahraditelnou institucí. Knihovna je ovšem v rekonstrukci od roku 2008, kdy se zamítla stavba její nové budovy.

A právě kvůli této přestavbě začala veřejnost bít v posledních dnech na poplach. Média loni nabídla několik katastrofických scénářů, na základě kterých akademická obec zbystřila. Mluvilo se o spojení několika stavebních etap. To by mohlo mít za důsledek úplné uzavření některých prostor, čímž by badatelé přišli o možnost získat některé dokumenty.

Informace, které by mohly současnou i budoucí situaci vyjasnit, jsou dnes jen těžko dostupné.

Proto Michal Pullmann z Ústavu hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uspořádal v podvečer 21. ledna diskuzi s generálním ředitelem. Druhý jmenovaný se pro nemoc omluvil, situaci tedy komentoval pouze Petr Kroupa. Přítomna byla za FF UK také děkanka Mirjam Friedová a za Ministerstvo kultury náměstkyně Kateřina Kalistová. Moderace se ujal sám Michal Pullmann.

Ve velké aule na náměstí Jana Palacha se sešlo zhruba 150 pedagogů a studentů. Ukázali tak, že osud Národní knihovny není akademické obci lhostejný. Ředitel Kroupa ocenil možnost vyjádřit se k tématu poprvé veřejně.

Na začátku Kroupa uvedl, že je ve funkci od dubna předcházejícího roku, přebírá tudíž opožděnou rekonstrukci a problémy s ní spojené po svých předchůdcích. Působil až příliš situace neznalým dojmem. Špatnou práci zřejmě odvedl tým, který měl Petra Kroupu na tak důležitou debatu lépe připravit. Až příliš otázek zůstalo nezodpovězených a některé odpovědi byly jen obecné.

Jednou z příčin katastrofického scénáře až osmdesáti procent nepřístupných fondů je čtyřleté zpořdění rekonstrukce staré budovy Národní knihovny v Hostivaři. Hrozí, že se budova nestihne dostat do stavu, kdy by z ní bylo možno běžně půjčovat knihy. A to až do roku 2017, kdy by měla reálně začít třetí etapa rekonstrukce Klementina.

Etap mělo být původně pět, z časových důvodů však byly sloučeny. Především prý proto, aby se nemusela každá z nich soutěžit zvlášť, což by rekonstrukci jen prodlužovalo. Ředitel vyvrátil rozšířenou zprávu, že by snad sloučení rekonstrukcí znamenalo rekonstruování všech částí Klementina naráz. Etapy mohou být i v současném stavu rozplánovány do delšího časového úseku.

Přesto zůstává otázkou, jestli se s rekonstrukcí začne včas, protože její časový harmonogram závisí i na vnějších činitelích, třeba na bezproblémové spolupráci s projektantskou firmou.

×