Kultura a kulturní politika státu není v předčasných volbách do PS ČR hlavním tématem. Z minulosti ovšem máme zkušenost, že obsazení ministerstva kultury se stalo vypovídajícím sdělením o věrohodnosti nebo věrolomnosti stranických programů, o tom, jakou autoritu vůbec přiznává ministru kultury mezi svými politiky.

Pokud jde o ODS, ta o ministerstvo kultury nikdy nestála, nepovažujíc je za sféru svého zájmu, nanejvýš se zajímá o památkovou péči jako problematiku vlastnictví a pole pro uskutečňování stavebního podnikání.

Tomu odpovídá i kulturní kapitola ve volebním programu této strany pro očekávané volby — není skoro žádná, oblastí umění se nezabývá vůbec, jen lehce se dotkne problematiky památkové péče (čtu za tím starost o to, aby soukromí majitelé památek byli rovnoprávní se státem a obcemi).

Do oblasti kultury zahrnují politické strany i média, ODS se stará o agenturu ČTK a hodlá změnit zákon o ní. Chce sloučit Radu České televize a Českého rozhlasu, za čímž můžeme vyčíst i snahu po sloučení těchto dvou médií vůbec.

Pokud jde TOP 09, člověk by nevěřil, že tato strana vyslala na ministerstvo kultury ministry Bessera a Hanákovou. Podle volebního programu je tato strana plná kulturních expertů, kteří vyprojektovali docela přijatelný program. Klade se v něm důraz na regionální kulturní iniciativy, i když spíše na místní „muzea“ (ty uvozovky jsou ve volebním programu), než na živou místní kulturu. Zmínka je i o knihovnách.

S ČSSD se TOP 09 shoduje v potřebě transformace národních kulturních institucí na veřejnoprávní, řízené radami, jež jmenují ředitele. Pokud jde o regionální kulturu, chce TOP 09 definovat odbornost a kompetence státní správy a samospráv. TOP 09 chce také zhodnotit a nově definovat roli a odpovědnost médií veřejné služby — neříká ale už nic o tom, zda hodlá také vytvořit podmínky k podpoře jejich kulturní funkce.

V programu TOP 09 nestojí nic o podpoře neprofesionální kultury ani o dostupnosti kultury všem vrstvám obyvatelstva. Inu, je to strana, podporovaná do značné míry kulturními konzumenty z velkých měst, kteří pro sebe potřebují „jen to nejlepší“ a mohou si to dovolit.

K těm se strana obrací ještě několika větami o výchově k mravnosti a odpovědnosti za národní kulturní poklad, což jsou fráze, které by si mohla odpustit.

KSČM ve zkráceném volebním programu pro předčasné volby nepíše nic. V programu na léta 2010 — 2014 stojí, že jí jde o finanční dostupnost kulturních a sportovních akcí, že chce podporovat původní českou tvorbu všech forem, stimulovat k tomu daněmi i sponzory. Výslovně mluví o podpoře neprofesionální kultury a tvorby mladé generace. Otázku médií KSČM s kulturní politikou nespojuje.

KDU ČSL podle očekávání akcentuje zákon o památkové péči (vždyť kvůli tomu byli ve vládě jejich četní ministři, kteří však se zákonem hnout nedokázali).