Ačkoli po volbách proniklo do Sněmovny devět politických stran, což je nejvíce v historii, vládnout se chce jen dvěma — vítězi voleb, politickému hnutí ANO a straně kolem Tomia Okamury. Ostatní se pro tuto chvíli rozhodly, že raději půjdou do opozice. Říkají, že vládnout s Andrejem Babišem, který má na krku trestní stíhání, zkrátka není možné. Dokonce i Okamura nedávno prohlásil, že si spolupráci s šéfem politického hnutí ANO nedokáže představit.

Schyluje se k menšinové, jednobarevné vládě s Babišem jakožto premiérem. Podle prezidenta Miloše Zemana, který je už nějaký pátek v holdingu, jde o nejlepší možnou variantu. Vždyť jeho vláda byla zrovna taková a jak se jí, panečku, dařilo. Jenže všechny politické strany — s výjimkou komunistů — nechtějí o podpoře Babišova menšinového kabinetu ani slyšet. A tak ani šestnáct dní po volbách není zřejmé, jak by vláda mohla ve Sněmovně získat důvěru.

↗

Výlohy obchodů se pomalu plní ozdobami a světýlky. Připomínají nám, že se kvapem blíží Vánoce . Blíží se i ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Babiš již několik dní jedná s ostatními stranami o složení výborů a vedení dolní komory Parlamentu. Do čela Sněmovny by rád usadil jejího dosavadního místopředsedu Radka Vondráčka. O předsednické křeslo má zájem i šéf druhé nejsilnější tuzemské politické strany Petr Fiala.

Ustavující schůzi svolal prezident Zeman na konec listopadu. Podaří-li se zvolit nové vedení dolní komory, vláda Bohuslava Sobotky podá demisi a úřadu se chopí Babiš. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, kterého do poslaneckých lavic za nohu a na poslední chvíli dotáhl Dominik Feri, vyzval ostatní stany, aby jednání Sněmovny zablokovaly. Podle Kalouska totiž nelze dopustit, aby zemi vládl kabinet bez důvěry. Všichni se jeho nápadu vysmáli.

Kalouskův návrh blokovat Sněmovnu je stejně nepřípadný jako Zemanovy snahy udržovat Babišovu vládu bez důvěry u moci do konce věků. Takhle by se politici k Ústavě chovat neměli. Zvolení Vondráčka do čela dolní komory ale riziko dozajista představuje. Prezident totiž řekl, že oba pokusy o sestavení vlády, kterými disponuje, Babišovi bez dalšího věnuje. A Vondráček by svému šéfovi třetí pokus také neodepřel.

Reálně hrozí, že bychom se mohli dostat do situace, kdy by se proces jmenování premiéra jaksi zacyklil. Dvakrát by Babiše pověřil Zeman, jednou Vondráček a vše by se opakovalo znovu a znovu, dokud by se poslanci nerozhodli vypustit si rybník, případně až do konce volebního období. Česká republika by se zcela jistě zapsala do Guinnessovy knihy rekordů. Ocitnout se po boku ženy s nejdelšími nehty, nejstaršího začínajícího striptéra nebo majitelky více než pěti tisíc gumových kachniček je bezesporu lákavé, ale cílem politiky by mělo být něco jiného.

Naše Ústava předpokládá, že vláda vládne s důvěrou Sněmovny. Je proto nanejvýš vhodné zvolit takového předsedu Sněmovny, který se pokusí najít někoho, kdo pro svůj kabinet v dolní komoře podporu získá. Vzhledem k rozložení sil po volbách se může stát, že se funkční vládu sestavit nepodaří. V takovém případě nezbývá nic jiného než přistoupit k předčasným volbám. Nicméně ochota k nim by v případě jmenování jiného premiéra než Babiše významně vzrostla.

Zatím se však zdá, že Vondráček má křeslo předsedy Sněmovny takřka jisté. Hnutí Svoboda a přímá demokracie i Piráti totiž v minulých dnech politickému hnutí ANO přislíbili, že Vondráčka podpoří. Obě strany říkají, že jde o tradici. Že vítězná strana má na předsedu Sněmovny nárok. Chyba lávky. Kdyby se ohlédly zpátky, zjistily by, že strana, která zvítězila ve volbách, obsazovala post šéfa dolní komory pouze třikrát ze sedmi případů. A v dobách, kdy zemi vládly menšinové kabinety, tak křeslo předsedy Sněmovny vždy patřilo opozici.

Chtějí-li Piráti a Okamurova Svoboda a přímá demokracie skutečně ctít zvyklosti, měli by svá stanoviska přehodnotit a na ustavující schůzi hlasovat pro předsedu občanských demokratů Fialu. Společně s ostatními politickými stranami mají dostatek síly, aby jej do čela Sněmovny zvolili. Dolní komora bude ustavena, Babiš směle nakráčí do Strakovy akademie a riziko případné ústavní krize se sníží. Ve stávající politické situaci lze sotva očekávat jakýkoliv lepší scénář.