„Po řadě alarmistických otevřených dopisů a stanovisek Asociace speciálních pedagogů o ‚likvidaci speciálního školství‘ a nepravdivých výkřiků politiků o ‚povinné, plošné a škodlivé inkluzi‘ je dobré se podívat na fakta,“ uvádí ministr školství Stanislav Štech (ČSSD) výsledky čerstvé Analýzy společného vzdělávání. Ministerstvo školství zpracovalo data nashromážděná za prvních sedm měsíců platnosti novely školského zákona, která zavedla nová pravidla pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Masivní odliv žáků ze speciálních škol se nekoná a počet žáků s SVP v běžných školách vzrostl v jednotkách procent.

V mateřských školách se podíl žáků se SVP drží dlouhodobě okolo tří procent a jejich počet od roku 2015 dokonce mírně klesl. Na středních školách počet takových žáků vzrostl o jedenáct procent. Nejvíce se společné vzdělávání týká škol základních, v nichž se počet žáků se SVP zvýšil jen o zhruba jeden a půl procenta. Nejčastěji jde o žáky s vývojovými poruchami učení nebo chování, tedy třeba dyslektiky nebo hyperaktivní děti. Žáků s lehkým mentálním postižením přibylo na základních školách pouze čtyři sta devatenáct. Dvě třetiny z žáků se SVP přitom chodily do běžných škol už před novelou.

Počet žáků ve speciálních školách klesl mezi zářím 2016 a březnem 2017 o půldruhého procenta. Jedná se přitom o dlouhodobý trend, jenom mezi roky 2015 a 2016 se jejich počet snížil o tři a půl procenta. Jak upozorňuje Česká školní inspekce, mohli bychom tak konečně opustit skupinu zemí, v nichž je podíl dětí umístěných ve speciálních školách či třídách celoevropsky nejvyšší.

Speciálním školám peníze na inkluzi nepatří