Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě odmítá zavést evropské standardy pro používání omezovacích prostředků, tedy zklidňování pacientů léky nebo jejich přikurtování k postelím. Kvůli neexistující evidenci se obtížně kontroluje, jak často a v jakých případech jsou omezovací prostředky vůči pacientům používány, a není možné postupy jednotlivých zařízení srovnávat. Z výsledků šetření ombudsmanky Anny Šabatové vyplývá, že někteří pacienti jsou omezováni, i když to není nezbytné, nebo jsou omezováni zbytečně dlouho.

Řada oddělení psychiatrických nemocnic poskytuje akutní péči, ale od pojišťoven dostávají pouze platby za péči následnou. Chybí tak finance na posílení personálu pro velmi náročnou práci, což zvyšuje stres a napětí. Zdravotníků je málo a přibývá situací, kdy jim hrozí zranění. Právě proto situaci často řeší tak, že pacienty podrobí omezovacím prostředkům déle, než je nutné. Studie prokázala, že na používání omezovacích prostředků má zásadní vliv i prostředí — častěji se k nim uchylují v zařízeních, v nichž je kladen přehnaný důraz na bezpečnost a sledování pacientů.

Používání omezovacích prostředků je jako výjimečný postup upraveno v zákoně o zdravotních službách. Současný zákon předepisuje poskytovatelům pouze sledování počtu případů omezení za celý kalendářní rok. Pokud například fakultní nemocnice provozuje dětské oddělení, psychiatrii a léčebnu dlouhodobě nemocných, je povinna sledovat pouze celkový údaj použití určitého omezovacího prostředku za jeden rok ve všech zařízeních dohromady.

„Můžeme tak sledovat pouze, jestli se některá zařízení nevychylují. Náš návrh, aby zákon zavedl evidenci obsahující i okolnosti jednotlivých případů, ministerstvo zamítlo,“ komentovala pro Deník Referendum Šabatová.

Špatně jsou na tom mentálně postižení pacienti

Nyní se připravuje metodický pokyn, který má postup poskytovatelů usměrnit. Návrh je však podle ombudsmanky často nejasný, jindy ignoruje požadavky Evropského soudu pro lidská práva. Ačkoli vláda České republiky oznámila ústup od používání síťových lůžek, návrh metodického pokynu s nimi nadále počítá bez jakýchkoliv omezení „Současný stav je nebezpečný pro personál stejně jako pro pacienty,“ dodává ombudsmanka.

Šabatová jmenuje pět klíčových návrhů, které v metodice chybí. Jsou jimi právě evidence případů použití omezovacích prostředků, rozvoj alternativních opatření nebo povinnost posílit personál na pracovištích, kde se nedostatek zdravotníků řeší omezovacími prostředky. Schází i zmíněné zadání k postupnému opouštění od používání síťových lůžek a povinnost provádět po použití omezovacích prostředků rozbor situace, který by zabránil traumatizaci pacienta i personálu.

„Vyčerpali jsme už všechny rozumné argumenty a reakce ministerstva nejsou věcné. Ministerstvu třeba vysvětlíme, že jsme už téměř dvacet let terčem kritiky ze zahraničí kvůli používání síťových lůžek, a požádáme, aby do metodiky zahrnulo alespoň vizi upuštění od nich. A ministerstvo odpoví, že použití síťových lůžek musí být posuzováno v každém konkrétním případě,“ popisuje Marie Lukasová, právnička z kanceláře ombudsmanky.

„Obzvláště špatně jsou na tom u nás pacienti s mentálním postižením. Kvůli kurtování či používání síťových lůžek si je často berou rodiče zpátky domů, přestože by měli zůstat na psychiatrickém oddělení. A vůbec se o tom nemluví,“ dodává Lukasová.

V únoru k tématu strhlo pozornost úmrtí muže s Alzheimerovou chorobou. Podle vdovy ho v brněnské psychiatrické léčebně kurtovali, což mu působilo podlitiny a dýchací potíže. Ústavní soud však stížnost pozůstalé odmítl jako neopodstatněnou.