Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě odmítá zavést evropské standardy pro používání omezovacích prostředků, tedy zklidňování pacientů léky nebo jejich přikurtování k postelím. Kvůli neexistující evidenci se obtížně kontroluje, jak často a v jakých případech jsou omezovací prostředky vůči pacientům používány, a není možné postupy jednotlivých zařízení srovnávat. Z výsledků šetření ombudsmanky Anny Šabatové vyplývá, že někteří pacienti jsou omezováni, i když to není nezbytné, nebo jsou omezováni zbytečně dlouho.

Řada oddělení psychiatrických nemocnic poskytuje akutní péči, ale od pojišťoven dostávají pouze platby za péči následnou. Chybí tak finance na posílení personálu pro velmi náročnou práci, což zvyšuje stres a napětí. Zdravotníků je málo a přibývá situací, kdy jim hrozí zranění. Právě proto situaci často řeší tak, že pacienty podrobí omezovacím prostředkům déle, než je nutné. Studie prokázala, že na používání omezovacích prostředků má zásadní vliv i prostředí — častěji se k nim uchylují v zařízeních, v nichž je kladen přehnaný důraz na bezpečnost a sledování pacientů.