Polská veřejná diskuse prochází rozsáhlou změnou: pod tlakem veřejného mínění si mainstreamové sdělovací prostředky čím dál častěji všímají problémů neokoloniální závislosti ekonomiky a hospodářství současného Polska. Pozorněji se sleduje rovněž situace v ostatních evropských postkomunistických státech.

V září 2017 byl na internetovém portálu Forsal.pl zveřejněn článek Leonida Bershidského, publicisty Bloomberg View, s výmluvným názvem Státy středovýchodní Evropy jsou koloniemi Západu. Už je příliš pozdě na to, aby opětovně převzaly kontrolu. Autorovým východiskem se stala analýza předvolební situace v České republice: „Zdá se, že se další stát středovýchodní Evropy dočká protiimigrační, euroskeptické vlády. Jde o Českou republiku, kde pozorování ukazují, že hnutí ANO, jehož předsedou je miliardář Andrej Babiš, má před říjnovými parlamentními volbami velký náskok před konkurenčními stranami. Jestliže se předvolební průzkumy potvrdí, Česká republika se postaví po bok Polska, Maďarska a Slovenska. Pokud vám to zní zlověstně, existuje ještě jedna bašta obrany proti extremismu — západoevropský kapitál.“

Bershidsky píše, že západní investice mají pro ekonomiku všech těchto zemí tak velký význam, že jejich nacionalističtí vůdci se projevují spíše jako správci kolonií než jako skuteční partneři v rámci velkého integračního projektu. Jeho článek je vynikající — takřka zvráceně v něm zaznívá tón neokoloniálního didaktizování, jenž klade civilizovaný západní kapitál proti „novým barbarům“, které souhrnně a dosti stereotypně označuje jako nacionalisty a bez větších okolků popisuje jako extremisty. Není to nic nového: hlasatelé z liberálního centra se často pasují do role „arbitrů elegance“ reality, která je obklopuje.

Jedno je ovšem jisté a text to vyjádřil zcela otevřeně: pojem „dvourychlostní Evropy“ není pouhou metaforou odkazující k politickému rozměru evropské integrace. Máme totiž co do činění se závažnou ekonomickou závislostí někdejších evropských sovětských satelitů na západních hospodářských a politických mocnostech. Bershidsky vychází z výzkumů Filipa Novokmeta, Thomase Pikettyho a Gabriela Zucmana, kteří nedávno analyzovali ekonomiky středoevropských států z hlediska jejich závislosti na německém, francouzském a nizozemském kapitálu.

A závěr? Země jako Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko jsou „státy v zahraničním vlastnictví“ (foreign-owned countries). Podle výše uvedených odborníků vlastní západní kapitál v Polsku i v České republice ty ekonomicky nejdůležitější podniky. V České republice vytváří minimálně 42 procent veškeré přidané hodnoty v ekonomice. Nepodstatný není ani vliv západního byznysu na polský a český trh práce: celou třetinu zaměstnanců totiž zaměstnává zahraniční kapitál.