Světová i naše veřejnost byla pobouřena nedávnými teroristickými útoky v katalánské metropoli. Truchlili jsme nad všemi zavražděnými při plném vědomí, že se jedná o součást zvyšujícího se tlaku na „hodnoty naší západní civilizace“.

Mezi ně jistě patří práce normotvorných sdělovacích prostředků veřejné služby. Právě ony u nás obvykle přinášejí nejdůležitější zpravodajství z epicentra aktuálních tragických událostí. Od veřejnoprávních médií čekáme víc než jen prvoplánovou a detailní investigaci obětí i všech pachatelů, technické detaily o výzbroji, výbušninách či nákladních vozech a jiných smrtících prostředcích.

Jak známo, obyvatelé Barcelony se vzápětí po útoku vydali do barcelonského centra na Plaza Catalunya, aby zde uctili minutou ticha památku obětí — přátel a sousedů z Barcelony i dalších měst světa. Jak Česká televize uvedla v Událostech toho dne — tedy letošního 18. srpna, během ceremoniálu na „barcelonském Václaváku“ zaznělo poprvé dnes již známé — spontánní: „Nebojíme se!" (katalánsky No tinc por). Sluší se připomenout, že v předních řadách desetitisíců stál španělský král Felipe VI. i španělský premiér a katalánský prezident.

Nezůstalo u zvolání několika jedinců. Barcelonské shromáždění je začalo rytmicky, unisono opakovat, aby se jeden pokřik proměnil ve skandování tisíců. Odkudsi z hlubin srocení „pozůstalých“ obyvatel se na povrch vydrala vlna vzmachu: odhodlání čelit teroru nejenom ozbrojenou státní mocí, ale i osobním postojem obyvatele, který se cestou z barcelonského domova do srdce svého města proměňuje v hrdého občana.

Ve skandování lze slyšet mnohé: Ne antimuslimské propagandě, ne nenávisti, ne strachu ze všeho cizího. Jedno katalánské náměstí náhle procitá do všeobjímajícího veřejného prostoru. Unisono skandované No tinc por v čele s králem země se stává hlasitým potvrzením sebeuvědomění, ale také katalánským „Merde“! živým i mrtvým teroristům. Až mrazilo.

Český televizní divák by si mohl vybavit obraz Václaváku z doby předpřevratové i převratové. Mohl by si vybavit také přeplněné centrum Prahy z časů takzvané televizní krize z přelomu let 2000 a 2001, ale také letargii a prázdnější a prázdnější české Václaváky pozdější. A tak se v naší kotlince už může stát cokoli — třeba vyhlášení generálního pardonu zločinům z dob privatizace...

Nepozorný přístup České televize

V takřka třicet minut trvající relaci Událostí, kterou Česká televize věnovala tragédii na Pyrenejském poloostrově, zabrala ovšem informace o skandování No tinc por! tisíců jen několik málo sekund. Jen pár mžiků... V záplavě slov i fotografií a videí to divák raz dva vytěsní. Maně napadne: stejně jako spontánní No tinc por! představuje část obrazu katalánské společnosti, vypovídá o stavu naší společnosti přístup ČT...

Překvapením je i další fakt, totiž že například oproti webu BBC, který 18. srpna Brity informoval o protestu a také o onom skandování a ponořil se i do barcelonské atmosféry, shrnující speciál ČT24 zprávu o skandování na svém webu nepublikuje. Čtu-li vzkaz z 28. srpna dobře, televize — pod dohledem občanů — členů Rady ČT — nepovažuje tuto skutečnosti za věc českého „veřejného zájmu“.

Ze shromáždění najdete v onom Speciálu jen minifotografii z Plaza Catalunya zobrazující přední řady se španělským králem — ale vše bez popisku! Dodejme, že v mezidobí, v sobotu 26. Srpna, se zde uskutečnila další, již půlmilionová demonstrace proti teroru opět za účasti krále, tentokrát již v čele s obřím transparentem „No tinc por“, o které již Česká televize i na webu informuje — aniž by se ale zmínila o původu hesla.

V Událostech uvedla vteřinový report — bez záběru na transparent — jako 21. v pořadí, když přednost dostaly nepodstatné ingredience tradičního zpravodajského guláše: zemědělci oslavili národní dožínky, taxikáři se přeli s řidiči, konala se Barum Czech Rally a hořela zemědělská technika...

Ví se přitom, že strach z „uprchlíků“ posiluje právě i naše Česká televize — podle analýzy z Masarykovy univerzity v Brně. Čtu, že záměr vraha je jeden. Abychom prostě zalezli. Tak bojuje proti svobodě, řádu, solidaritě.

Co by mělo občana a diváka České televize solidarizovat s občanem katalánským? Opravdu jen strach a truchlení?