Zákon pro šmírování pacientů
Zdeněk HřibNedávno vstoupil v platnost přílepek k zákonu, který může znamenat zásadní ohrožení soukromí pacientů. Zdravotnická dokumentace bude bez jakýchkoliv zákonných omezení přístupná prakticky komukoliv i pro automatické stahování.
Přílepek, který bez většího zájmu zákonodárců i médií prošel hladce zákonodárným procesem, v podstatě zrušil právo pacientů na soukromí. Jedná se nový paragraf 69a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který bude účinný od 1. července 2018 a který zřizuje informační systém Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví. Navazující ustanovení pak umožňují tomuto informačnímu systému zprostředkovat jakémukoliv poskytovateli zdravotních služeb, některým poskytovatelům sociálních služeb v ČR a jakékoliv jiné členské zemi EU přistupovat ke zdravotním údajům kteréhokoliv pacienta v ČR bez omezení.
Vzdálený přístup ke zdravotnické dokumentaci je nepochybně věc žádoucí, při jeho legislativní úpravě ale musí být dány alespoň elementární zákonné garance soukromí těm, kterých se údaje týkají. Pacientům však žádná práva tento přílepek nepřiznává. Naopak zákon dává bianko šek výkonné moci, aby si s údaji o zdravotním stavu kohokoliv z nás mohl dělat, co chce. Předkladatel přílepku navíc uvádí, že důvodem k jeho předložení bez veřejné diskuse byla potřeba rychle vyčerpat dotace z Evropské unie.
Přílepek přitom představuje radikální odklon od stávajícího konceptu zákona o zdravotních službách, kdy do dokumentace pacienta vždy nahlížejí pouze přesně vyjmenované fyzické osoby (například jeho lékař). Na stejném konceptu je postaveno například i Centrální úložiště elektronických receptů, u nějž zákon o léčivech mluví výslovně o přístupu lékaře a lékárníka (nikoliv nemocnice a lékárny). Podle přílepku však do dokumentace pacienta nenahlíží lékař ani jiný zdravotník, ale „poskytovatel“, tedy nemocnice, soukromá ambulance, ale i třeba některé domovy důchodců. Díky tomu si bude moci citlivé údaje pacientů stahovat ze zdravotnické dokumentace pacienta jakýkoliv (i nezdravotnický) pracovník oprávněné osoby (například recepční domova důchodců), nebo i automat.