Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se ve středu k další ze série bilančních schůzek sešel s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem (ČSSD). Ten v čele rezortu na konci minulého roku nahradil odvolaného Svatopluka Němečka (ČSSD). V průběhu jednání spolu oba politici hovořili především o stabilizaci celého sektoru zdravotnictví, zvyšování platů lékařů a zdravotních sester, schválení protikuřáckého zákona nebo i neúspěšném pokusu o prosazení zákona o neziskových nemocnicích.

„Zdravotnictví patřilo k prioritám naší vlády. Mým cílem bylo, abychom během čtyř let dokázali lidem zajistit dostupnou a kvalitní zdravotní péči. Abychom zdravotnictví ekonomicky stabilizovali a snížili tlak na zvyšování spoluúčasti pacientů. Jsem přesvědčený, že se to povedlo,“ řekl na úvod tiskové konference Bohuslav Sobotka a poděkoval Ludvíkovi i jeho předchůdci Němečkovi za odvedenou práci.

Sobotka hovořil o pravidelném zvyšování plateb za státní pojištěnce a připomněl, že v době minulých vlád výše plateb stagnovala. „Měsíční platba za státního pojištěnce byla v roce 2014 sedm set sedmaosmdesát korun a v roce 2018 to bude již devět set devětašedesát korun. Je to jeden z nejvýraznějších příspěvků ke stabilizaci financování zdravotní péče,“ dodal Sobotka. Vláda se v Programovém prohlášení nicméně zavázala navázat valorizaci plateb za státní pojištěnce na ekonomické parametry, tj. na růst inflace a průměrné mzdy ve zdravotnictví.

Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která měla daný cíl naplnit, však během projednávání doznala značných změn. Nakonec tak pouze pro roky 2019 a 2020 navyšuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Novela by měla systému veřejného zdravotního pojištění přinést tři a půl miliardy korun navíc. Dnes platba za osobu a kalendářní měsíc činí devět set dvacet korun. V roce 2019 na základě zmíněného zákona naroste na tisíc osmnáct korun za osobu a měsíc a v roce 2020 bude platba činit tisíc šedesát sedm korun.

Neziskové nemocnice nebudou

„Mrzí mě, že se nepodařilo naplnit závazek vlády, že prosadíme zákon o neziskových nemocnicích. Zákon byl dlouho připravován. Bohužel byl výrazně brzděn ze strany ministerstva financí s Andrejem Babišem v čele. Nakonec byla zvolena kompromisní podoba zákona o univerzitních nemocnicích, ale ta stejně byla pravicí ve spolupráci s hnutím ANO ve Sněmovně zablokována,“ řekl premiér. V době když Ludvík nastupoval na ministerstvo zdravotnictví, označil totiž Sobotka prosazení zákona o neziskových nemocnicích za jeden z hlavních úkolů.

Ač Ludvíkův předchůdce v čele rezortu Němeček zákon o neziskových nemocnicích připravil, pro nesouhlas politického hnutí ANO se jej nepodařilo na vládě schválit. Ludvík se jej proto rozhodl změnit a zákon o neziskových nemocnicích přepracoval na zákon o univerzitních nemocnicích. Ten vytvářel novou právnickou osobu — univerzitní nemocnici. Zřizoval deset vybraných univerzitních nemocnic, které měly uzavřít spolupráci s vysokými školami, jejichž studentky a studenti by se v nemocnicích vzdělávali. Zákona ale nenašel podporu ani na samotných univerzitách, ani například u odborů, a jeho projednávání skončilo ve druhém sněmovním čtení.

Premiér dále ocenil zrušení poplatků ve zdravotnictví a schválení protikuřáckého zákona, byť jej vláda musela Parlamentu předkládat nadvakrát. Dalším tématem, které předseda vlády otevřel, bylo zvyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví. „Naše vláda zvedla tarifní platy sester a lékařů o třicet procent,“ dodal Sobotka.

Na závěr ještě premiér připojil doporučení pro novou vládu, která vzejde z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. „Pokud jde o modernizaci našeho zdravotnictví, tak finanční prostředky, které jsou k dispozici na investice, nestačí a stačit do budoucna nebudou. Zdravotnictví bylo silně financováno z evropských fondů. Ale tyto zdroje se v dalších letech výrazně omezí. Pokud máme občanům garantovat modernizaci zdravotnictví, aby odpovídalo standardům jednadvacátého století, musíme hledat jiné zdroje pro investice než jen zdravotní pojištění. Proto musíme zřídit investiční fond pod správou ministerstva zdravotnictví, kam by šla část spotřební daně z tabáku a alkoholu,“ dodal Sobotka.