Nerušený poklid v nenávistných vodách českého internetu po dlouhé době rozčeřil verdikt české justice: sto hodin veřejně prospěšných prací pro autora nenávistného facebookového komentáře pod příspěvkem Radka Bangy. Denně se přitom takových, i ostřejších, výroků a komentářů na českém internetu objeví spousty, tak proč zrovna teď postih, a jindy ne?

Jistě, zákon hovoří poměrně jasně: „Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ Nicméně už jsme si zvykli, že na internetu se to tak nějak toleruje, chápe.

Vždyť přece platí „svoboda slova“. Ona sice ústavní ochrana svobody slova není bezmezná, zvláště pokud koliduje s jinými zaručenými svobodami, ale i přesto existuje velká zdrženlivost až nechuť nenávistné projevy řešit. A je příznačné, že ti, kteří se svobodou slova ohánějí nejvíce a vetkali si ji do štítu svého politického tažení, sami požadují její soudní potlačení. Proč tedy najednou jistý mladík dostal trest a desítky i stovky dalších ne?

O tomto typu trestné činnosti až na výjimky veřejná správa ani justice s veřejností nekomunikuje. Hledejme tedy alespoň v minulosti. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na konci roku 2015, kdy už nebylo pochyb, že masově populární sociální sítě bohatě rezonují nenávistí vůči Romům, muslimům a uprchlíkům v rozhovoru pro ihned.cz prohlásil: „Sociální sítě jsou relativně novým fenoménem. A co si budeme říkat, ony jsou relativně novým fenoménem i tyhle výroky. Kolikrát jsme tady v Česku něco takového zažili? Párkrát."

Skupiny, které byly cílem těchto útoků již řadu let předtím, by asi mohly s panem Zemanem úspěšně polemizovat, stejně tak jako kdokoli, kdo byť omylem zavítal do komentářů zpravodajských serverů či do vzkvétajících facebookových komunit šířících strach a agresi. Omluvme tedy pana Zemana alespoň faktem, že nebyl uživatelem sociálních sítí, takže to prostě přehlédl a nedoneslo se to k němu.