Komu patří Čechy?

Ivan Štampach

Ve veřejném prostoru se usídlilo heslo „Čechy Čechům“. Ivan Štampach vysvětluje, jak se to ve skutečnosti má s českou národností. Česká republika totiž patří všem, kdo tu žijí a mají zájem k jejímu životu přispívat.

Rychle po sobě přicházející zprávy o útocích ve jménu islámu v posledních dnech podporují extrémními nacionalisty. Ujišťují je o tom, že naše bezpečnost je ohrožena kdejakými cizinci a že je nutno proti nim zavést preventivní opatření.

Jako houby po dešti se vynořují militantní nacionalistické iniciativy. Zdá se, že české bezpečnostní orgány takové skupiny sledují. Občas o nich referují, i když vše ukazuje na to, že novináři mají na toto téma více informací než stát. Doufejme, že pronikají do jejich struktur a působí na ně zevnitř. Žádné zásahy státu vůči těmto ozbrojencům však nebyly zaznamenány.

Organizace jako Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO a její víceméně nástupnická organizace Národní domobrana jsou politicky spojeny se stranou Národní demokracie, jejíž politický program zahrnuje vystoupení České republiky z Evropské unie a Severoatlantické aliance a navázání strategického spojenectví s Ruskem.

S nástupem nové migrační vlny si do role hlavního protivníka ohrožujícího národní bezpečnost tyto jednotky obsadily uprchlíky z regionů postižených válkou a krvelačnými diktátorskými režimy. Má jít především o uprchlíky ze Středního východu a z Afriky, víceméně arabského jazyka, a zcela jistě islámského vyznání.

V roli nepřátel migranti částečně nahradili Romy. Obě skupiny spojuje domnělá (nebo v případě migrantů ze subsaharské Afriky skutečná) rasová odlišnost. O obou okruzích se ve veřejných diskusích užívají známá schémata například o odlišném průměrném inteligenčním kvocientu obyvatelstva různých zemí, aniž by se brala v úvahu kritika této psychodiagnostické metody, že totiž testy IQ jsou sestaveny tak, aby se v nich dobře umístili lidé žijící v okruhu západní civilizace.

Odpor k islámu má málokdy náboženský obsah. Je to dáno zřejmě tím, že jen nepatrná část obyvatelstva zná náboženská témata zevnitř. Religionistické informace jsou ve školním vzdělávání základů humanitních oborů nanejvýš nedostatečně zastoupeny. V české populaci je silně zastoupena pozice, již Tomáš Halík kritizuje jako náboženskou negramotnost.

×