Neutrální postoj k dezinformacím je chyba. Ať jde o Seznam, Google nebo Facebook

Klára Votavová

Český internetový gigant Seznam udělal krok zpátky, když zrušil svá opatření proti podpoře dezinformačních webů. Podobně se Facebook a Google aktivně brání statusu mediálních domů, aby za zobrazený obsah nemusely právně odpovídat.

„Dozvěděl jsem se, že nové obchodní podmínky mohou dopadnout i na weby, které mají ‘pouze’ jiný politický názor. Tak jsem tu cenzuru zrušil,“ uvedl minulý čtvrtek na svém Twitteru majitel Seznamu Ivo Lukačovič.

Posléze vyjádřil přání nebýt zatahován do politických sporů, odmítl status veřejně činné osoby a svůj veřejný profil na Twitteru zablokoval. Tímto rázně utnul snahy zaměstnanců Seznamu blokovat příjmy dezinformačních a anonymních webů, generované skrze reklamní program Seznamu Sklik Partner a svůj agregátor zpráv Denní tisk.

Digitální platformy, mezi které patří i Seznam, v poslední dekádě zásadně proměnily fungování světových mediálních trhů. Repro DR

Český vyhledávač tak poprvé vstoupil do diskuse o společenské odpovědnosti digitálních platforem, které se globální platformy jako například Facebook a Google zúčastňují již nějaký čas. Zviditelněním svých vnitřních rozporů a otevřeným přiznáním ochoty spolupracovat s dezinformátory do ní však nevstoupil zrovna šťastně.

Víc než zprostředkovatel obsahu

Odmítnutí (spolu)odpovědnosti za vývoj české mediální scény je v rozporu s významnou rolí, kterou Seznam na našem mediálním trhu hraje jako agregátor zpráv, poskytovatel reklamních ploch a provozovatel vlastních mediálních služeb.

Digitální platformy, mezi které patří i Seznam, v poslední dekádě zásadně proměnily fungování světových mediálních trhů. Zatímco tradiční mediální domy se potýkají se ztrátami reklamních příjmů, poklesem důvěry čtenářů a útoky politiků, digitální platformy mají nedostižnou pozici na poli globální digitální reklamy a vydělávají si i aktivním spravováním mediálního obsahu, který zobrazují svým uživatelům.

Výsledkem těchto trendů je nárůst objemu nekvalitních nebo záměrně lživých informací vzniklých za účelem snadného výdělku či podpory konkrétní politické agendy.

Platformy, včetně těch největších, Facebooku a Googlu, se aktivně brání statusu mediálních domů, aby za zobrazený obsah nemusely právně odpovídat. V současné době jsou podle evropského i amerického práva považovány za pouhé technologické zprostředkovatele přenosu informací a nehrozí jim tedy postih za ilegální obsah nahraný uživateli.

Jejich neutrální status je však rozporuplný, neboť platformy částečně vykonávají i práci tradičně náležející médiím. Algoritmickými, technologickými i lidskými zásahy aktivně určují, který žurnalistický obsah se nám na newsfeedu či ve vyhledávači zobrazí a který nikoli, čímž zásadním způsobem ovlivňují úspěchy novinových článků.

Na základě vlastních kodexů také rozhodují, na jaké stránky zadají reklamu, a tedy komu poskytnou přístup k reklamním příjmům a komu nikoli. Některé digitální platformy stírají rozdíly mezi technologickým zprostředkováním a poskytnutím mediální služby i tím, že samy zakládají redakce a vytvářejí vlastní mediální obsah.

Prostor pro partnery

Český vyhledávač Seznam, který loni držel čtvrtinový podíl na českém trhu vyhledávačů, do českého mediálního trhu zasahuje všemi třemi způsoby naznačenými výše.

Za prvé, vybírá si novinářské partnery, jež potom umisťuje na vrchol své domovské stránky. Dlouhodobá oblíbenost serverů vydavatelství Borgis a především portálu Novinky.cz dokazuje, že takové partnerství a následné technologické a algoritmické volby ovlivňují popularitu i příjmy českých novinových serverů.

Za druhé, umisťuje na zpravodajské weby reklamy pomocí služby Sklik a pomáhá jim tak k výdělku. Podle loňské studie think-tanku Evropské hodnoty přitom Seznam.cz své reklamy umisťuje i na dezinformační weby včetně serveru AC24.

Za třetí, Seznam.cz aktivně vytváří vlastní zprávy pomocí své nedávno spuštěné redakce Seznam Zpráv, čímž zpochybňuje svůj status čistě neutrálního technologického zprostředkovatele.

Tlak veřejnosti, soukromých firem i vlád způsobil, že například Facebook a Google začaly přijímat opatření proti fake news a hate speech. Obecně se jedná především o úpravy algoritmů, spolupráci s fact-checkovými společnostmi či právě zakazování své reklamy na některých stránkách.

Jejich kroky jsou sice nedostatečné a často kritizované, na rozdíl od Seznamu jim však slouží ke cti, že svoji zodpovědnost za vývoj mediálního trhu jejich vedení aspoň částečně uznalo.

Vedení Seznamu bohužel neudělalo ani to. Jeho zakladatel se místo toho vymlouvá na údajnou cenzuru a politický boj. Cenzura je ovšem z definice prováděna státem (ne soukromou firmou) a vede ke kriminalizaci nepohodlných názorů. A navíc — dezinformační články se často netýkají jenom politiky, ale prezentují zavádějící názory třeba i v oblasti lékařství.

Je pravda, že boj proti fakenews může v krajním případě vést k umlčení nepohodlných názorů. Management firmy však minimálně mohl zachovat některá pravidla pro zpravodajské weby z původně navrženého seznamu, která se dají objektivně určit: třeba ta, podle kterých by partnerské weby musely uvádět svého provozovatele a pravá jména autorů.

Seznam.cz místo toho veřejně přiznal, že weby šířící lži a nenávist klidně bude sponzorovat dál, a odkazy k jakýmkoli novinářským standardům plošně zrušil.

Takový postup je u Seznamu, který je významným hráčem na českém mediálním trhu, velkým zklamáním.

    Diskuse
    JS
    August 21, 2017 v 16.41
    není svobody bez zodpovědnosti
    Mně postoj Seznamu nevadí. Pokud uvedou, že jsou jen agregátor zpráv a nikoli autor, nevidím v tom problém. Autoři zpráv a především čtenáři mají být ti zodpovědní.

    Na Internetu je skvělé, že lze snadno zjistit, že někdo šíří falešné informace nebo ne. Pokud vám tahle vlastnost vadí, tak ho nepoužívejte, a nekažte to nám ostatním, co ho používat umíme.

    Jinak, píšete: "Cenzura je ovšem z definice prováděna státem (ne soukromou firmou) a vede ke kriminalizaci nepohodlných názorů."

    Bohužel, to je názor (dle mého názoru mylný), který pochází z USA a mrzí mě, že ho přebírají i Češi. Obávám se, že se budoucí generace budou muset zase z historie poučit, že porušování lidských práv není "z definice" jen doménou státu a nevede jen ke kriminalizaci. (Viz též https://news.ycombinator.com/item?id=14952787)

    "A navíc – dezinformační články se často netýkají jenom politiky, ale prezentují zavádějící názory třeba i v oblasti lékařství."

    Je to ovšem skutečně to, co pan Lukačovič obhajoval? Nebo používáte zavádějící argumentaci?
    JS
    August 21, 2017 v 22.33
    lepší příklad
    Tady: https://news.ycombinator.com/item?id=15066518

    "Google may have had some good reasons or it may have just been an example of ML discriminating against a name like Salil. Either way, it's very disturbing how Google shuts down accounts without warning or a reasonable resolution process. They did this to a Canadian psychology professor earlier this month (and then silently restored access after Joe Rogan picked up the story)."

    Opravdu chcete přenechat moc cenzurovat soukromým subjektům?
    MP
    August 22, 2017 v 12.28
    Janovi Samohýlovi
    Censura ve striktním slova smyslu skutečně znamená schvalování publikace veřejnou autoritou. Jinými slovy správní akt, který probíhá na základě jasně stanovených pravidel a kompetencí a je proti němu možné odvolání. V případě, že cenzura působila v právním státě (Pruské království, Francouzská republika, Rakousko-Uhersko, naše první republika atd.), pak také soudní přezkum.

    Mimochodem, cenzura obvykle nevedla ke kriminalizaci. Cenzurní zásahy se týkaly i z hlediska tehdejší společnosti a státu velmi úctyhodných osob, např. mezi předválečnými pátečníky by se našlo málo těch, kterým cenzura opakovaně nezkonfiskovala článek či jeho kus (včetně občas hostujícího TGM).

    Jinými slovy, máte pravdu. Přenechat moc potlačovat svévolněsvobodu projevu soukromým subjektům je, byť se domněle koná v zájmu dobré věci, hodně nebezpečný požadavek a autorka prostě projevuje mnohem více dobré vůle -- Kdo by nechtěl svět bez hate speech? -- než znalostí a prozíravosti.*

    Samozřejmě, bylo by možné a potřebné vytvořit zákony -- a na úrovni regionu velkosti EU by již oproti národní legislativě nebyly zcela bezzubé --, které by umožnily omezení excesivních projevů nenávisti. Bylo by to těžké, drahé a nedokonalé, ale možné.


    MP
    August 22, 2017 v 15.25
    p.s.
    Člověk by měl veřejně přiznat své předsudky -- a proto přiznávám, že v případě Kremlin Watch think tank Evropské hodnoty už jaksi u mě opakující se dílčí zkušenost s nepoměrným nadbytkem dobré vůle vůči deficitu znalostmi a prozíravostí zkušenosti přerostla v neoprávněnou generalizaci -- omluvou mi budiž, že jsem příslušnost autorky článku do této myšlenkové nádrže postřehl až po napsání předchozího příspěvku.
    JS
    August 23, 2017 v 23.09
    panu Profantovi
    Díky za podporu. To s tou cenzurou jsem nevěděl, měl jsem za to, že jde původně o interpretaci americké ústavy, která je do značné míry navržena tak, aby omezovala především stát.

    Já jsem osobně dost liberální (asi to o mně je zde již známo), ale chápu, že dost lidí to má jinak. A dnes mají problém - hledají autoritu, která by ten "bezbřehý" liberalismus korigovala. Někdo v té roli vidí firmy - což, jak se shodneme, může být problematické, je to taková ad hoc paralelní justice. Někdo v té roli vidí stát, ale to obecně dost vychází z módy, na základě zkušeností nebo propagandy.

    Moc jsem ale neporozuměl vašemu druhému příspěvku - chtěl jste říct, že autorce křivdíte? Nebo že jste její postoj mohl čekat?
    MP
    August 24, 2017 v 10.42
    Janu Samohýlovi
    Stát -- resp. státy, tady by to mělo opravdu smysl až od dohod na úrovní EU a čím globálněji, tím lépe -- musí být rozhodně garant pravidel.

    Sama regulace může do značné míry probíhat mimo státní byrokracii. Od samoregulace pomocí etických kodexů a panelů u velkých hráčů až po zákonem založené národní a evropské instituty: centra provádějící analýzu a spravované vhodně delegovanými radami s rozhodčí pravomocí, ideálně financované povinným odvodem z internetového byznysu (tedy s rozpočtem nezávislým na národních a evropských politických reprezentacích).

    Docela by mě mrzelo, kdyby zmizela White media, Parlamentní listy nebo Eurabia -- hnůj, ale na jednom mstě a člověk nemusí hledat. A jestli se tím někdo nechá ovlivnit? Komu není shůry dáno, cenzura ho nespasí. -

    K druhému příspěvku:
    Ne. Chtěl jsem říci, že se autorka veze ve šťastném proudu nahrazování myšlení oprávněným morální rozhořčením. A že ji mohu opravdu křivdit a proto na svoji podujatost upozorňuji, s věkem pozbývám s tímto typem náhražky myšlení trpělivost.