Kolik toho doopravdy víme o náboženstvích na Blízkém východě
Pavel NovotnýPavel Novotný přibližuje obsáhlou monografii kolektivu autorů, pojednávající o náboženstvích, která po staletí na Blízkém východě koexistují s islámem.
Česká povědomost o Blízkém východě je příslovečně zkratkovitá. Přesto zdejší čtenáři přinejmenším tuší, že v regionu žijí křesťané, pokud tedy nepodlehli tancovačkovému neonacistickému kýči jménem Ortel.
Tím ale obecná znalost končí a o existenci jezídů netušili do nástupu takzvaného Islámského státu v iráckém Sindžáru ani někteří vedoucí redaktoři celostátních médií. I milovník krušnohorského fantasty Karla Maye (o jezídech psal!) ale patrně netuší, kdo jsou Šabakové či Járesáni. Tuto mezeru se snaží zaplnit kniha s popisným názvem „Ve stínu islámu. Menšinová náboženství na Blízkém východě“, jinak první česká a vcelku ambiciózní monografie svého druhu.
Úvod editora, teologa a religionisty Jiřího Gebelta je povinný. Popis vztahů mezi islámem a menšinami od arabisty Bronislava Ostřanského také. Kapitola o Osmanské říši, jinak informativní, je místy formální. Autorem je italský badatel Stefano Taglia, který pracuje v pražském Orientálním ústavu.