Al Džazíra: Tak trochu jiná televize
Marie HeřmanováJedna z nejvlivnějších arabských televizí bojuje o přežití a česká média to zrovna dvakrát nezajímá. Ale mělo by.
O tom, že Al Džazíra patří katarské vládnoucí dynastii, a o tom, co to znamená a jak moc to může ovlivňovat obsah, který vysílá, už se v Deníku Referendum psalo. Al Džazíra je vlastně až podivuhodně úspěšný experiment, který narušil mediální krajinu arabského světa. Ta už nikdy nebude jako předtím, ať už Al Džazíra přežije, nebo ne.
Už jenom samotný fakt, že si dokázala znepřátelit vládnoucí elity tolika okolních států, které nyní požadují ukončení její činnosti, leccos vypovídá o síle, kterou měla a má. Reportéři Al Džazíry se nebáli kontroverzních politických témat, nepodřizovali se jednoznačné politické agendě a rychle si vybudovali reputaci jakéhosi „hlasu lidu“.
My v České republice nemusíme mít zrovna velkou fantazii, abychom si dovedli představit, jak vypadlo zpravodajství ve spoustě zemí, kde dnes Al Džazíra působí, před jejím nástupem — sami jsme to totiž docela nedávno zažili. Zpravodajství, které se soustředí především na to, kdo si s kým potřásl rukou, čí dcera se vdala za koho a který národní hrdina má ten den výročí, slouží spíš jako kulisa při rodinné večeři než jako zdroj informací.