Česká pomoc iráckým jezídům: umíme si představit, jak bude náročná?

Matúš Jevčák

Ministerstvo zahraničí se chystá pomoci jezídským ženám, traumatizovaným terorem islamistů. K tomu však potřebuje nejen peníze, ale i lidi dokonale znalé jazyka, místních poměrů a komunity samotné, upozorňuje Matúš Jevčák.

Ministerstvo zahraničních věcí hodlá na popud Jana Bartoška (KDU-ČSL) poskytnout psychoterapeutickou pomoc jezídům v Iráku. Pravděpodobně se inspirovalo projektem, jež uskutečnilo v předchozích letech Bádensko-Württembersko.

Tato německá spolková země vynaložila 95 milionů eur na projekt, v rámci kterého Jan Kizilhan, německý psycholog s jezídskymi kořeny, navštívil v letech 2015 a 2016 čtrnáctkrát uprchlické tábory v severním Iráku a vytipoval 1100 jezídskych žen a dívek, kterým následně regionální vláda poskytla v Německu lékařskou a psychologickou péči. Přestože v případě ČR se bude jednat spíše o pomoc a podporu přímo v Iráku, německý příklad ukazuje, že případný projekt může mít výrazné jak finanční, tak odborné nároky.

Jezídové a specificky jezídske ženy a dívky jsou skupinou, která si prošla v důsledku expanze takzvaného Islámského státu opravdovým peklem. Důvody, proč IS jedná s jezídy tak brutálně, je třeba hledat zejména ve specifické povaze jejich víry. Jezídové jsou většinou etničtí Kurdové žijící zejména na severu Iráku. Místo islámu však vyznávají prastaré náboženství považované za mix zoroastrismu a islámu s prvky judaismu, křesťanství a původních mezopotámských náboženství.

Jezídské dívky v tradičních oděvech. Jezídové tvoří extrémně uzavřenou komunitu, jakákoli práce s nimi vyžaduje vysokou míru znalostí a diplomacie. Foto WMC
×