Legendární squat Rote Flora může po třiceti letech skončit
Radek KubalaJeden z nejdéle existujících německých squatů, hamburskou Rote Floru, čeká v nejbližších týdnech boj o přežití. Má se stát jedním z obětních beránků represí proti levicové scéně po protestech proti G20, které zahájilo ministerstvo vnitra.
Hamburská radnice hledá odpověď na masivní alter-globalizační protesty proti summitu G20, které na začátku července paralyzovaly centrum druhého největšího německého města. Podle dosavadních reakcí politiků se zdá, že hlavní obětní beránek bude jeden, legendární squat Rote Flora.
Přes třicet let autonomně spravovaná budova bývalého divadla byla totiž v centru nočních kraválů, během kterých radikálové z celé Evropy zapalovali barikády a bojovali s policií. Samotný kolektiv squatu Rote Flora se od násilí před jejich branami distancoval a označil je za nesmyslné a samoúčelné. Nejdrsnější akce prováděli lidé z Itálie, Francie a Řecka.
Fotograf Andreas Scheffel, který dlouhodobě mapuje krajně pravicovou scénu, navíc identifikoval mezi násilnými protestujícícmi více než sedmdesátku dobře skrytých neonacistů. Odpověď politiků je však jednoznačná.
Kampaň za vyklizení squatu začali vést v Hamburku vládnoucí sociální demokraté v čele se starostou Olafem Scholzem, na kterého se po summitu sesypala kritika ze všech stran. Na rychlé vyklizení začalo tlačit i ministerstvo vnitra vedené Thomasem de Maizièrem, jenž rovněž požaduje přísnější sledování levicových aktivistů i zintenzivnění přeshraniční spolupráce bezpečnostních složek.