Během nadcházejícího víkendu proběhne v pražském TOP Hotelu sjezd KDU-ČSL. Delegáti a delegátky budou hlasovat o vytvoření volební koalice společně s hnutím Starostové a nezávislí, kterou již v minulých týdnech schválila stranická celostátní konference. Sjezd rovněž zvolí nové vedení strany, představí základní rámec lidovecké politiky pro dva následující roky a zhodnotí působení KDU-ČSL ve vládě Bohuslava Sobotky.

„Letošní sjezd bude oproti minulému více mobilizační a personální otázky nebudou mít takovou váhu,“ řekl Deníku Referendum politolog Vladimír Hanáček. Dodal také, že neočekává žádné velké změny ve vedení strany. O pozici předsedy se bude znovu ucházet Pavel Bělobrádek. Ačkoli zlínský hejtman Jiří Čunek několikrát do médií prohlásil, že kandidaturu na předsednický post zváží, doposud ji neohlásil. Obhajující šéf lidovců tak prozatím nemá protikandidáta.

Podle politického analytika a komentátora Lukáše Jelínka bude letošní sjezd pro Bělobrádka mimořádně důležitý. „Pokud se mu podaří prosadit koalici se Starosty a obhájit směřování strany z posledních let, pro které je charakteristické otevírání se novým lidem a tématům, tak půjde zřejmě o jeho nejvýraznější politické vítězství. Bělobrádkovi doposud šlo všechno hladce od ruky, protože vracel lidovce do starých, osvědčených kolejí. Zatímco teď dělá kroky, které jsou zásadní a riskantní. A uspěje-li s tímto manévrem, tak se může ukázat jako velmi silný a schopný politik,“ řekl Deníku Referendum.

Své křeslo prvního místopředsedy se pokusí obhájit i Marián Jurečka. V boji o místo stranické dvojky jej vyzve předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Delegátky a delegáti kromě předsedy a místopředsedy zvolí ještě dalších šest členů předsednictva. O křesla se uchází celkem sedm kandidátu a jedna kandidátka. Svá místa ve vedení strany budou obhajovat místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek, poslanec Ondřej Benešík, bývalá senátorka a poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová a již zmíněný Jiří Mihola. Nově se o pozice řadových místopředsedů hlásí ministr kultury Daniel Herman a poslanci Vít Kaňkovský a Jaroslav Klaška. Posledním kandidátem je rovněž zmiňovaný Marian Jurečka.

Spojenectví se Starosty

Lidovci a hnutí Starostové a nezávislí podepsali v polovině dubna v Poslanecké sněmovně koaliční smlouvu o spolupráci pro podzimní sněmovní volby. Uzavřeli tak čtyřměsíční jednání o vytvoření volební koalice. Pokud chtějí uspět a po volbách znovu zasednout v lavicích Sněmovny, musejí získat alespoň deset procent hlasů. Rámec vzájemné spolupráce byl schválen již v polovině března během jednání obou stranických vedení v Lipnici nad Sázavou. Celostátní konference KDU-ČSL dohodu ještě v ten samý den těsnou většinou hlasů potvrdila. O týden později se pro společný postup v nadcházejících volbách vyslovil i sněm hnutí STAN.

↗

„Představujeme generaci lidí, která byla v devadesátých letech ve školách, normálně pracovala v občanských povoláních a vidí, že je třeba vyměnit generaci těch, kteří jsou ve svých funkcích a pozicích přes dvacet let — Kalouska, Sobotku, Nečase a Babiše,“ řekl Pavel Bělobrádek při podpisu smlouvy se Starosty. Foto KDU-ČSL

Starostové a lidovci se rovněž již shodli, že společným volebním lídrem a kandidátem na premiéra bude předseda KDU-ČSL Bělobrádek. Došlo i k dohodě ohledně lídrů kandidátek. V osmi krajích bude jedničkou člen nebo členka lidovců a místo dvojky obsadí Starostové. Ve zbývajících šesti krajích tomu bude naopak. Drobný spor vyvolala pouze otázka lídra v Praze, kterého měli nominovat Starostové. Spekulovalo se, že lidovci budou chtít na čelo kandidátky prosadit ministra kultury Hermana. Ve středu však bylo definitivně potvrzeno, že pražskou koaliční kandidátku povede předseda Starostů Petr Gazdík.

Lidovecký sjezd bude poslední instancí, která musí společný postup obou stran ve volbách potvrdit. Hanáček se navzdory mediálním spekulacím nedomnívá, že by delegáti a delegátky o víkendu koalici se Starosty odmítli. Soudí, že členky a členové strany jsou naopak spojenectví se STAN nakloněni. „Cílem této koalice totiž není pouze sčítat volební potenciál obou stran. Jde o vytvoření nové kvality na politické scéně, nové středo-pravicové alternativy, které se identifikuje s křesťanko-demokratickým fundamentem, tak jak jej známe ze západní Evropy. Alternativy, která není socialistická, populistická ani neoliberální,“ řekl Deníku Referendum. Hanáček také upozorňuje, že koalice s neoliberální Unií svobody po roce 2000 byla koalicí dvou programově výrazně odlišných stran. Na rozdíl od tehdejších konfliktů očekává po sjezdu lidovců mnohem více dělnou spolupráci v rámci koalice.

Podle Jelínka sjezd mimo jiné odpoví o na otázku, zda se lidovcům podaří udržet nastavený kurz, který po vzoru Josefa Luxe prezentuje současný předseda, nebo jestli se výrazněji prosadí konzervativní proud. Výsledky hlasování o volební koalici mohou na tuto otázkou odpovědět. Pokud bude spojenectví lidovců a Starostů schváleno s výraznou podporou, mohou obě strany výrazně promluvit do politického zápasu mezi hnutím ANO a sociální demokracií. „Ale bude-li vytvoření koalice schváleno těsně a ušmudlaně, tak to spíše může voliče odradit,“ dodal Jelínek.