Celostátní konference podporuje dlouhodobou spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí. Tak zní klíčový závěr víkendového jednání celostátní konference KDU-ČSL, tedy nejvyššího orgánu KDU-ČSL mezi sjezdy. „Kdo se bojí, nesmí do lesa. Preferujeme vznik klasické dvoukoalice,“ glosoval rozhodnutí spolustraníků předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Na rozdíl od případné zastřešující nové strany bude muset totiž předvolební koalice získat pro vstup do sněmovny nejméně deset procent hlasů. V opačném případě její hlasy propadnou. 

„Na jednání celostátní konference byl pozván předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík, který řekl důvody, proč by bylo dobré, abychom spolupracovali. Hovořili jsme o formě, debata byla velmi otevřená a celostátní konference se nakonec usnesla na dlouhodobé spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí. Dále pověřila předsednictvo, aby se STAN vyjednávalo o spolupráci do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017 ve formě přímé volební koalice KDU-ČSL a STAN,“ uvedl Bělobrádek.

„Petru Gazdíkovi jsem již poslal zprávu a budeme jednat se STAN, zda je tato forma spolupráce pro ně ta, o které budou chtít vyjednávat. Koalici jsme zatím neschválili, je to věc, o které se se STAN chceme bavit,“ doplnil. Hnutí Starostové a nezávislí se o svém postupu poradí ještě tento týden. Deníku Referendum to řekl mluvčí STAN Karel Kreml s tím, že STAN respektuje rozhodnutí celostátní konference KDU-ČSL, která nechce jít do projektu integrační strany.

„Vedení KDU-ČSL už předem souhlasilo s parametry kandidatury v rámci tzv. integrační strany, výsledek hlasování dnešní konference dopadl jinak. Jako takový ho ale respektujeme. Co nejdříve se sejdeme a zaujmeme k situaci stanovisko,“ doplňuje předseda STAN Petr Gazdík.

„Koalice dvou stran by musela překonat desetiprocentní uzavírací klauzuli. Od počátku jsme preferovali kandidovat na kandidátkách nové volební strany. Ta by vytvořila věrohodnou alternativu a platformu pro osobnosti z regionů, kteří chtějí být silnou alternativou vůči ANO a ČSSD,“ dodává první místopředseda STAN Vít Rakušan.

Podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky se lidovci chtějí společně se stan „vážně poprat“ o první místo ve volbách. „Chceme, aby v České republice byla silná a výrazná alternativa pro voliče, kteří se neztotožňují se socialistickým proudem, který dnes prezentuje sociální demokracie a se stranou, která nenabízí mnoho demokratických prvků. Chceme silnou spolupráci stran, které mají společný programový i hodnotový základ. Spolupracujeme už dnes na mnoha úrovních a nyní se chceme vážně poprat o první místo ve volbách,“ říká Jurečka.

„Jednání se STAN bylo nesmírně vstřícné a přátelské a jsem velmi ráda, že bude pokračovat naše spolupráce. Našim cílem je, aby v naší zemi byla posílená slušná politika. Pokud se podaří toto dílo dokončit, tak zde bude skutečně alternativa pro voliče, kteří si nepřejí, aby tato země směřovala jinam, než tam, kam směřuje od sametové revoluce 89, tedy směrem na západ, nikoliv na východ,“ dodala Zuzana Roithová.

STAN začal nejen s lidovci vyjednávat o novém integračním projektu loni na podzim. Sociolog Daniel Prokop z agentury Median přitom již dříve Deníku Referendum řekl, že by podobná aliance mohla jistý úspěch u voličů mít. „Tedy pokud jím zatím rozumíme zisk někde okolo deseti procent hlasů. Potenciál mají obě formace v součtu někde okolo třinácti procent. Tento počet lidí zvažuje volbu KDU-ČSL či STAN a zároveň svou účast u voleb nevylučuje,“ vysvětlil.

„Nejpravděpodobnější zisk podle našeho modelu bych dnes odhadoval okolo devíti procent,“ doplňuje Prokop. Upozorňuje přitom, že volební model a potenciál neberou v úvahu, že někomu z voličů může u KDU-ČSL či STAN vadit aliance s druhou stranou. „Ani to, že díky tomu spojení se k nim mohou naopak přiklonit další voliči, kteří by je jako menší partaje nezvažovali, tedy ti, které osloví koncept jakési třetí síly.“

A právě na tuto variantu Gazdík sází. „Chceme vytvořit relevantní třetí sílu české politiky,“ řekl Deníku Referendum. „Základním parametrem je, že nemá jít o spojení jen STAN a KDU-ČSL, ale o širší blok politických subjektů, včetně našich regionálních partnerů.“ Dříve hovořil například o SNK ED, zmiňuje také hnutí Východočeši nebo Soukromníky.

Jakým způsobem by ostatní subjekty participovaly na dvou členné koalici, zatím není jasné. Podstatné je v souvislosti se dvoučlennou koalicí, která bude muset oslovit celorepublikově nejméně deset procent voličů, připomenout, že se jak lidovci, tak Starostové, dlouhodobě potýkají s nevyváženou podporou voličů napříč jednotlivými volebními kraji. Například lidovce volilo v roce 2013 v Ústeckém kraji 2,22 procent voličů, zatímco ve Zlínském jich bylo 13,22 procent. Tento trend potvrzují také analýzy Medianu.

„Podrobnější analýza ukazuje, že spojenectví lidovců a Starostů by mohlo mít velmi silný potenciál ve Středočeském, Jihočeském, Libereckém, Jihomoravském, Zlínském kraji a na Vysočině. Tady všude se potenciály pohybují mezi dvanácti až dvaceti procenty. Ve Zlínském kraji díky silnému spojení obou stran až nad pětadvacet procent. Ve zbylých osmi krajích nicméně disponují volebními potenciály výrazně nižšími, ale většinou pořád nad pěti procenty,“ říká Prokop.

Z hlediska velikosti měst se podle něj potvrzuje orientace na malé obce jen částečně. „Obě formace mají v součtu sice potenciál okolo dvaceti procent v obcích do 1000 obyvatel, avšak okolo jedenácti procent rovnoměrně i v dalších různě velikých obcích. Hovořím teď o potenciálech, nikoli pravděpodobném zisku hlasů,“ říká Prokop.

Gazdík přesto věří, že se jim podaří tentokrát uspět napříč republikou, tedy včetně větších měst. „Především chceme oslovit přemýšlivého voliče, ať už je z vesnice nebo velkého města. A máme mezi námi i primátory, takže věřím, že dokážeme voliče i větších měst přesvědčit, že to nemyslíme špatně,“ uvažuje předseda STANu.

Lidovci zažívají v posledních několika volbách úspěšné období. Poté, co v roce 2010 vypadli ze sněmovny, zaznamenali ve všech následujících typech voleb nárůst hlasů. V posledních senátních i krajských volbách byla KDU-ČSL dokonce jednou z vítězných stran. Starostové a nezávislí se naopak právě v roce 2010 dostali poprvé do Poslanecké sněmovny, tehdy v rámci společné kandidátky s TOP 09.