Záruka, že se lídrům KDU-ČSL a STANu podaří dospět k dohodě o společném postupu před letošními sněmovními volbami, zatím neexistuje. Přesto již nyní předseda Starostů Petr Gazdík hovoří o tom, že jejich ambicí není nic menšího, než se pokusit nabourat dominanci sociálních demokratů a hnutí ANO. O alianci přitom STAN podle Gazdíka nejedná pouze s lidovci, nýbrž s více jak dvaceti stranami. „Čtyři z toho jsou celostátní,“ prozradil Gazdík v rozhovoru pro Deník Referendum.

O tom, že by se lidovci měli pokusit vyjednat společný postup se STAN rozhodla jejich celostátní konference, tedy nejvyšší orgán KDU-ČSL mezi sjezdy, v prosinci. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tehdy na tiskové konferenci zdůraznil, že rozhodnutí lidovců neznamená, že strana se STAN skutečně volební blok vytvoří. 

Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median by podobná aliance mohla ve volbách uspět. „Tedy pokud jím zatím rozumíme zisk někde okolo deset procent hlasů,“ řekl už dříve Prokop v rozhovoru pro Deník Referendum. „Potenciál mají obě formace v součtu někde okolo třinácti procent. Tento počet lidí zvažuje volbu KDU-ČSL či STAN a zároveň svou účast u voleb nevylučuje,“ doplnil.

„Nejpravděpodobnější zisk podle našeho modelu bych dnes odhadoval okolo devíti procent,“ doplňuje Prokop. Upozorňuje přitom, že volební model a potenciál neberou v úvahu, že někomu z voličů může u KDU-ČSL či STAN vadit aliance s druhou stranou. „Ani to, že díky tomu spojení se k nim mohou naopak přiklonit další voliči, kteří by je jako menší partaje nezvažovali, tedy ti, které osloví koncept jakési třetí síly.“

Středo-pravicový blok