Záruka, že se lídrům KDU-ČSL a STANu podaří dospět k dohodě o společném postupu před letošními sněmovními volbami, zatím neexistuje. Přesto již nyní předseda Starostů Petr Gazdík hovoří o tom, že jejich ambicí není nic menšího, než se pokusit nabourat dominanci sociálních demokratů a hnutí ANO. O alianci přitom STAN podle Gazdíka nejedná pouze s lidovci, nýbrž s více jak dvaceti stranami. „Čtyři z toho jsou celostátní,“ prozradil Gazdík v rozhovoru pro Deník Referendum.

O tom, že by se lidovci měli pokusit vyjednat společný postup se STAN rozhodla jejich celostátní konference, tedy nejvyšší orgán KDU-ČSL mezi sjezdy, v prosinci. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tehdy na tiskové konferenci zdůraznil, že rozhodnutí lidovců neznamená, že strana se STAN skutečně volební blok vytvoří. 

Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median by podobná aliance mohla ve volbách uspět. „Tedy pokud jím zatím rozumíme zisk někde okolo deset procent hlasů,“ řekl už dříve Prokop v rozhovoru pro Deník Referendum. „Potenciál mají obě formace v součtu někde okolo třinácti procent. Tento počet lidí zvažuje volbu KDU-ČSL či STAN a zároveň svou účast u voleb nevylučuje,“ doplnil.

„Nejpravděpodobnější zisk podle našeho modelu bych dnes odhadoval okolo devíti procent,“ doplňuje Prokop. Upozorňuje přitom, že volební model a potenciál neberou v úvahu, že někomu z voličů může u KDU-ČSL či STAN vadit aliance s druhou stranou. „Ani to, že díky tomu spojení se k nim mohou naopak přiklonit další voliči, kteří by je jako menší partaje nezvažovali, tedy ti, které osloví koncept jakési třetí síly.“

Středo-pravicový blok

A právě na tuto variantu Gazdík sází. „Chceme vytvořit relevantní třetí sílu české politiky,“ řekl Deníku Referendum. „Základním parametrem je, že nemá jít o spojení jen STAN a KDU-ČSL, ale o širší blok politických subjektů, včetně našich regionálních partnerů.“ Hovoří například o SNK ED, zmiňuje také hnutí Východočeši nebo Soukromníky.

Programově by mělo jít o formaci ukotvenou ve středu politické soustavy a napravo od něj. „Chceme oslovit všechny přemýšlivé voliče. Ale ano, považujeme se za hnutí politického středu.“ Na otázku, zda již uzrál čas na rehabilitaci české pravice, Gazdík reaguje kritikou levicových politiků. Podle něj totiž rádi specifickou českou situaci interpretují jako krach pravicové politiky obecně.

„Takže nemyslím, že by bylo nutné ,rehabilitovat´ pravicovou politiku. Víte, myslím, že jsou společenské fáze a situace, kdy zabírají recepty přisuzované tradičně levicovým stranám, a jiné, které chtějí tzv. pravicové recepty,“ myslí si předseda hnutí Starostové a nezávislí.

Pokud jde o dvě v současnosti nejsilnější formace české politiky, tvrdí, že na rozdíl od sociálních demokratů STAN nevidí stát paternalisticky. „Podle nás se stát nemá o nás ve všem postarat, nemá vychovávat lidi k tomu, aby okamžitě v nesnázích natáhli ruku směrem ke státu. Vůbec si myslím, že stát nás nemá vychovávat, byť by to i myslel dobře,“ říká Gazdík

„Cením si osobní svobody. Takže stát má zajistit bezpečnost a právo, nemá příliš regulovat, nařizovat, vychovávat.“ A hnutí ANO? „To je uskupení kolem otce zakladatele: s ním povstalo, s ním padá, program tohoto hnutí není pro voliče až tak důležitý, stačí marketing. Lišíme se od něj tím, že jsme vyrostli zespodu a můžeme zúročit zkušenosti z komunální politiky. Navíc ANO by rádo spíše centralizovalo, my naopak vyznáváme decentralizaci.“

Pokud jde o detailní program, bude podle Gazdíka veřejnosti představen na jaře. „Bezpochyby bude vystavěn na zásadě rozhodovat co nejblíže voličům. Myslíme si, že by měly být zásadním způsobem přehodnoceny kompetence státu a samospráv. Stát by měl zajistit vnitřní a vnější bezpečnost, zahraniční politiku a zajistit průchod právu, tedy funkční soudnictví. Není důvod, proč by centrum mělo rozhodovat o všem,“ říká.

Lidovci i Starostové se dlouhodobě potýkají s nevyváženou podporou voličů napříč jednotlivými volebními kraji. Například lidovce volilo v roce 2013 v Ústeckém kraji 2,22 procent voličů, zatímco ve Zlínském jich bylo 13,22 procent. Tento trend potvrzují také analýzy Medianu.

„Podrobnější analýza ukazuje, že spojenectví lidovců a Starostů by mohlo mít velmi silný potenciál ve Středočeském, Jihočeském, Libereckém, Jihomoravském, Zlínském kraji a na Vysočině. Tady všude se potenciály pohybují mezi dvanácti až dvaceti procenty. Ve Zlínském kraji díky silnému spojení obou stran až nad pětadvacet procent. Ve zbylých osmi krajích nicméně disponují volebními potenciály výrazně nižšími, ale většinou pořád nad pěti procenty,“ říká Prokop.

Z hlediska velikosti měst se podle něj potvrzuje orientace na malé obce jen částečně. „Obě formace mají v součtu sice potenciál okolo dvaceti procent v obcích do 1000 obyvatel, avšak okolo jedenácti procent rovnoměrně i v dalších různě velikých obcích. Hovořím teď o potenciálech, nikoli pravděpodobném zisku hlasů,“ říká Prokop.

Gazdík přesto věří, že se jim podaří tentokrát uspět napříč republikou, tedy včetně větších měst. „Především chceme oslovit přemýšlivého voliče, ať už je z vesnice nebo velkého města. A máme mezi námi i primátory, takže věřím, že dokážeme voliče i větších měst přesvědčit, že to nemyslíme špatně,“ uvažuje předseda STANu.

A kdy by mělo být o podobě bloku stran, který půjde do voleb společně, jasno? „Mezním termínem pro STAN je jarní celorepublikový sněm. Pokud se nám projekt podaří dohodnout, musí nám zbývající čas stačit. Víc ho mít nebudeme,“ uzavírá Gazdík.

Lidovci zažívají v posledních několika volbách úspěšné období. Poté, co v roce 2010 vypadli ze sněmovny, zaznamenali ve všech následujících typech voleb nárůst hlasů. V posledních senátních i krajských volbách byla KDU-ČSL dokonce jednou z vítězných stran. Starostové a nezávislí se naopak právě v roce 2010 dostali poprvé do Poslanecké sněmovny, tehdy v rámci společné kandidátky s TOP 09.