Říkává se, že opozice je taktéž vláda, totiž ta příští. Náš zrak by měl být proto bedlivě upřen nejen na strany vládní, ale i na subjekty opoziční. Právě tyto formace jednou budou sestavovat novou vládu. Otázka zní, kde hledat výhonky jiné příští vlády, když politický terén napravo od středu připomíná spíše pustinu než prostor, který prochází ideovou a personální kultivací. 

Téměř v polovině volebního období nemají opoziční ODS a TOP 09 v součtu o nic větší podporu voličů než nalevo od ČSSD situovaní komunisté. A hlavně, koaliční subjekty, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, disponují v součtu stabilní podporou přibližně dvou třetin voličů. To znamená, že pokud by se nyní konaly sněmovní volby, vládní kabinet by musel vzniknout na zcela totožném půdorysu, jako ten Sobotkův.

O příčinách úpadku tradiční pravice již Deník Referendum zveřejnil celou řadu úvah. Relevantním tématem naší budoucnosti nyní je, zda existuje formace, která má potenciál marginalizovanou ODS jako dlouholetý dominantní pól pravé části české stranické soustavy nahradit.

Existuje tu subjekt, kterému bychom mohli předpovědět, že bude integrující silou nikoli populistické či národovecké, nýbrž obrozené pravice liberální, občanské či konzervativní v tom nejlepším smyslu slova? Na autoritativnější odpověď je příliš brzy, od vzniku Sobotkovy vlády již ale uplynula dostatečně dlouhá doba na to, abychom se mohli odvážit říct, že ani TOP 09, natož ODS, na obrodu pravice sílu mít již nebudou.

ODS je zdevastovaná dlouholetým vládnutím, jež má obrovská část společnosti spojené s asociálními reformami, zpackanou privatizaci či skandální amnestií jejího zakladatele. TOP 09 bude otázku svého bytí řešit nejpozději v čase odchodu Karla Schwarzenberga.

Zmapujeme-li politický terén, zvážíme-li dlouhodobé společensko-politické trendy, neboť pro pochopení politické reality není podstatný současný stav, nýbrž právě tendence, nezbývá nám než říct, že jednou ze současných nadějí české kultivované pravice je hnutí Starostové a nezávislí.

Ke STAN se v současnosti hlásí okolo 1200 starostů měst a obcí, což je prakticky pětina všech, a bylo by s podivem, kdyby někteří z nich nerostli pro velkou politiku. Svého starostu má hnutí ve Zlíně, Karlových Varech, Kolíně, Žďáru nad Sázavou, Berouně, Kralupech, Neratovicích, Jaroměři, Semilech, Mnichově Hradišti a mnoha dalších. 

Mimo to hnutí disponuje senátorským klubem, druhé volební období je součástí dolní komory, svého zástupce má v europarlamentu a na úrovni krajů má třiačtyřicet zastupitelů, v Libereckém a Karlovarském kraji je součástí vládní koalice.

Předpoklady jejich případné expanze ale nelze odvozovat pouze z příčin vnitřních, podobně důležité, ne-li podstatnější, budou totiž ty vnější, tedy systémové okolnosti. Klíčovým předpokladem jejich vzestupu na centrální úrovni pak nejspíš je, že kritickému množství voličů dříve či později dojdou rizika, jež pro budoucnost demokracie ztělesňuje Andrej Babiš. Právě v ten moment se začnou ohlížet jinde. 

O budoucí strategii rozhodnou krajské volby

Podle politologa Lukáše Jelínka bude pro Starosty důležité nepřepálit start. „To se částečně stalo Martinu Půtovi, v němž jsem i já viděl jednu z nadějí tuzemské politiky, než jej dostihly divné schůzky na benzinkách s firmami stavějícími za veřejné peníze. Už dnes též může STAN uškodit, pokud budou mít voliči pocit, že hnutí zradilo TOP 09 a nyní si trhovecky vybírá, s kým se spustit příště."

Přesto si Jelínek myslí, že by Starostové mohli ve sněmovních volbách dopadnout lépe než TOP 09. „Dá se však předpokládat, že by jim levice připomněla zodpovědnost za Nečasovu vládu i za kousky předváděné nyní z opozičních lavic,“ doplňuje Jelínek.

Již loňské senátní a komunální volby ukázaly, že dochází ke stále viditelnějšímu drolení spojenectví Starostů s TOP 09. Obě formace v nich kandidovaly samostatně, TOP 09 se dokonce před volbami dohodla s ODS, že ve třetině senátních obvodů nebudou stavět kandidáty proti sobě. Chtěly tak zamezit tříštění hlasů na pravici. A také do příštích krajských voleb půjdou Starostové a TOP 09 zvlášť.

O případné společné kandidatuře do sněmovních voleb v koalici s TOP 09 nicméně Starostové odmítají mluvit. „Společně s TOP 09 máme smluvně uzavřenou spolupráci do roku 2017 na parlamentní úrovni a tento závazek dodržíme, protože podaná ruka starosty platí. Po krajských a senátních volbách budeme řešit další vývoj," řekl Deníku Referendum úřadující předseda hnutí Petr Gazdík. 

„Pokud získáme osm až deset hejtmanů, je pravděpodobné, že uvnitř hnutí převáží názor, abychom šli do sněmovních voleb samostatně. Pokud uspějeme pouze v jednom či dvou krajích, nepochybně budeme upřednostňovat předvolební alianci s některou relevantní stranou,“ dodal poslanec STAN Jan Farský.

Připomeňme, že v roce 2008 získali Starostové ještě pod názvem Nezávislí starostové pro kraj čtyři mandáty ve Středočeském a tři mandáty ve Zlínském kraji. Zároveň tehdy na Liberecku obdrželi Starostové pro Liberecký kraj mandátů sedm.

Obě hnutí se rok poté sloučily a v roce 2012 již pod hlavičkou Starostové a nezávislí kandidovali ve všech krajích. Avšak společně s TOP 09. Zatímco před sněmovními volbami 2010 je toto spojenectví vyneslo do dolní komory, o dva roky později, tedy v čase tehdy již dvouleté vlády mimořádně neoblíbeného kabinetu Petra Nečase, jim mohlo spíše uškodit. Přesto ve volbách získaly čtyřiačtyřicet mandátů.