Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) rozhodnutí o své politické budoucnosti odložilo. I takto lapidárně by šlo shrnout závěry pátečního sněmu dosavadního partnera Kalouskovy TOP 09.

Jasněji prý bude až po krajských volbách, které se budou konat příští rok na podzim. Teprve po nich se předáci Starostů rozhodnou, zda na parlamentní úrovni prodlouží dohodu o spolupráci s TOP 09, která vyprší na začátku roku 2017.

„Dvě nemalé věci jsou v sázce, nejen budoucnost STAN, ale také osud TOP 09,“ tvrdí politolog Milan Znoj. I podle něj budou rozhodující krajské volby příští rok. „U Starostů stále více sílí přesvědčení, že TOP 09 je mlýnský kámen na krku, který hnutí táhne ke dnu. A v TOP 09 si Kalousek brousí zuby na časy po Schwarzenbergerovi,“ dodává Znoj.

STAN má mnoho nápadníků, TOP 09 věří, že si zůstanou věrní

Zástupci Starostů se nyní odpovědi na otázku, koho budou v budoucnu preferovat, vyhýbají. „Společně s TOP 09 máme smluvně uzavřenou spolupráci do roku 2017 na parlamentní úrovni a tento závazek dodržíme, protože podaná ruka starosty platí. Po krajských a senátních volbách budeme řešit další vývoj," řekl Deníku Referendum první místopředseda STAN Petr Gazdík.

A podle předsedy Starostů Martina Půty by bylo zvláštní zakončovat jednu smlouvu uzavřením smlouvy jiné a s někým jiným. „Pokud získáme osm až deset hejtmanů, je pravděpodobné, že uvnitř hnutí převáží názor, abychom šli do sněmovních voleb samostatně. Pokud uspějeme pouze v jednom či dvou krajích, nepochybně budeme upřednostňovat předvolební alianci s některou relevantní stranou,“ dodal pro Deník Referendum poslanec hnutí Jan Farský.

Otázka je, zda nebude na případné námluvy po krajských volbách už pozdě, přece jen, do sněmovních voleb v řádném termínu bude tou dobou zbývat už pouhý rok. To si nepochybně uvědomují všichni potenciální partneři.

Delegáti sněmu si totiž vyslechli zdravice zástupců ODS, lidovců, hnutí ANO, TOP 09 a dokonce i sociálních demokratů. Všichni Starosty chválili, a všichni, snad kromě ČSSD, by si nejspíš nějakou formu spolupráce se Starosty představit uměli.

„My vás rádi máme, doufám, že vy nás také,“ uvedl například předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Předseda sněmovní frakce hnutí ANO Jaroslav Faltýnek zase zdůraznil, že ANO i Starostové a nezávislí lidem ukazují, že politika může být lidem blíž a nemusí být jen výtahem k moci.

A předseda ODS, dle svých slov konzervativec, Petr Fiala si zase zalaškoval, že na sněm sice nepřijel v roli ženicha, který rovnou nabízí svatbu, avšak prý by si se Starosty rád vyzkoušel nemanželský poměr.

„Spolupráci TOP 09 se Starosty považuji za oboustranně prospěšnou a určitě bych uvítal její pokračování,“ řekl v rozhovoru pro Deník Referendum předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. O tom, zda se tak stane, je podle něj ale předčasné hovořit.

Zároveň odmítá, aby TOP 09 jakýmkoli způsobem na hnutí tlačila silou. První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek přímo na sněmu dodal, že v pokračování spolupráce věří.

Pravice se nejspíše začne nějak integrovat

Faktem je, že parlamentní pravicová opozice je zdecimovaná, vždyť ODS a TOP 09 mají v součtu podporu přibližně patnácti procent voličů. Lidovci svou pozici stabilizovali, ale jsou nejslabší stranou vládní koalice.

Podle expertů lze proto očekávat nějaké snahy o integraci malých subjektů situovaných napravo od politického středu. Ostatně kromě programové zpustlosti je definičním znakem současné české pravice také její roztříštěnost.

„Psal jsem to už dříve v jednom komentáři: je zcela nelogické, aby zde existovaly tři konzervativní subjekty,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Jiří Pehe. Jak ukázaly loňské senátní volby, například zástupci ODS a TOP 09 si to uvědomují, ve třetině volebních obvodů tyto formace totiž nepostavily kandidáty proti sobě.

Důvodem bylo právě to, aby netříštily hlasy pravicových voličů. K úspěchu to ale přesto nevedlo. TOP 09 nezískala ani mandát.

Jaká je tedy hlavní příčina rozkladu pravice? Jiří Pehe tvrdí, že je to kromě asociálních politik především klientelismus a korupce. S tím se pojí nedostatek věrohodných politiků. Hnutí STAN přitom vzniklo na komunální úrovni, pokud něčemu za svou oblibu vděčí, jsou to právě důvěryhodné osobnosti, které se osvědčily na pozicích starostů.

V tomto ohledu Starostové nabízejí skutečně lákavé zázemí. Hnutí je ve dvou krajích součástí vládní koalice, celkem disponuje třiačtyřiceti krajskými zastupiteli. Nejlépe na tom je ve středních Čechách, na Liberecku či v Karlovarském kraji.

V loňských podzimních komunálních volbách navýšili počet mandátů o 733, nyní jich mají přes tři tisíce, ke STAN se také hlásí přes 600 starostů obcí. Mají pět poslanců (patří do klubu TOP 09) a také pět senátorů. Bylo by možno říct, že tato nenápadná strana vlastně soupeří s komunisty o místo třetího nejsilnějšího politického subjektu.

„Je přirozené, že stoupá atraktivita STAN i ambice tohoto hnutí. Lidé stále vyhledávají nové tváře v politice. Na rozdíl od hnutí ANO či Úsvitu ale Starostové a nezávislí nabízejí jedince, kteří se osvědčili v komunální či regionální politice,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Pokud podle něj dobře připraví svůj vstup do krajských či sněmovních voleb, mohou se stát přinejmenším středně silnou formací, navíc vítaným členem vládnoucích koalic. „Předběžný zájem projevilo hnutí ANO, KDU-ČSL i ČSSD, tedy formace perspektivnější než TOP 09, dosavadní partner STAN,“ myslí si Jelínek.

„To vše vyplývá z konsensuálnosti a latentní středovosti STAN,“ zdůraznil Jelínek. Co Starostům naopak chybí, je koherentní politická filosofie a program pro centrální úroveň, i páteční sněm ukázal, že se orientuje primárně na komunální témata, jako jsou domovské právo či reforma financování krajských samospráv.

Velká strana s nízkými obzory

„Nahlíženo z perspektivy velké politiky, je STAN amorfním subjektem bez uceleného programu,“ tvrdí Pehe. Podle něj proto mohou na centrální úrovni sami jen těžko uspět. Také Jelínek zdůrazňuje, že pokud chtějí Starostové do vyšších pater politiky, potřebují konkretizovanější a obsáhlejší programové poselství.

„To mezi nimi může být jablkem sváru. Na podpoře zájmu obcí se shodnou lidé zleva i zprava. Ale program pro celou republiku se neobejde bez vyjádření se k tématům, které mají co do činění s ideologií. Aby STAN uspěl, bude muset proplout právě těmito peřejemi,“ vysvětluje Jelínek.

Ani to ale nemusí nakonec stačit. Podpora všech tří vládních stran se nynív součtu pohybuje okolo téměř sedmdesáti procent. Aby opozice v příštích sněmovních volbách uspěla, bude se muset nejen programově vybavit, ale i semknout a připravit k nějaké politické akci, jež jí v masivnějším měřítku navrátí přízeň voličů.

Starostové zatím k tak ambiciózním cílům nemíří. Svědčí o tom mimo jiné neochota vypořádat se s kauzou svého předsedy. „Důležité bude i to, kdo bude Starosty reprezentovat. Martin Půta byl původně dobrou, neokoukanou a nezkaženou volbou. Teď je ale STAN poškozován jeho kauzou — obviněním z přijetí úplatku v souvislosti s rekonstrukcí libereckého kostela,“ připomíná Jelínek.

Půta totiž přiznal nestandardní schůzky s manažery stavařů na benzinkách. „I když dnes nevíme, jak vše proběhlo, mediální skvrna na Půtovi již ulpěla a může STAN v příštím období ubírat cenná procenta,“ upozorňuje Jelínek. Přitom páteční sněm se touto kauzou prakticky nezabýval, delegáti prý Půtovi důvěřují.

I to je ostatně důkaz váhavosti a neochoty přejít do nějakého ofenzivnějšího stylu politiky. Na sněmu sice zazněla kritika koaličních stran, vláda ČSSD, ANO a lidovců je prý udržovací a zemi nikam neposunuje. Jenomže delegáti neřekli nic k tomu, kam by ji chtěli posunout sami. 

Jakoby nevzali v potaz, že kromě opoziční práce, kvalitního programu, věrohodných kandidátů a regionálního ukotvení potřebuje úspěšný subjekt také program a především lídra, který jej bude ztělesňovat a půjde přitom o nezpochybnitelnou autoritu a nikoli člověkem vláčeným po soudech.