Jurečka: Nebudeme žádným jazýčkem na vahách. Jde nám o program
Vratislav DostálLidovci se v předčasných volbách pokusí o návrat do Poslanecké sněmovny. První místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka tvrdí, že pokud získají ztracenou důvěru voličů, budou důsledně zastávat jejich zájmy. Nevstoupí přitom do vlády podporované KSČM.
Celostátní výbor KDU-ČSL schválil jednotlivé kandidátky pro předčasné sněmovní volby. Kromě straníků za lidovce letos kandiduje několik nestranických osobností. V Plzeňském kraji lidovce jako lídr do voleb povede předseda Národní rady osob se zdravotním postižením a bývalý poslanec Václav Krása. Ve Středočeském kraji se bude o hlasy voličů z prvního místa kandidátky KDU-ČSL ucházet sociolog Ivan Gabal. Nestraníci povedou kandidátku lidovců také v kraji Vysočina a na Pardubicku.
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek kandiduje z prvního místa v Královéhradeckém kraji, první místopředseda strany Marian Jurečka v Olomouckém kraji, v Jihomoravském kraji lidovci do čela kandidátky nominovali Jiřího Mihotu a ve Zlínském kraji je do voleb povede Onřej Benešík. Lídrem pražské kandidátky KDU-ČSL je bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman. Lidovci se dlouhodobě potýkají s výrazně nevyváženou podporou v jednotlivých regionech. Zatímco například ve Zlínském kraji získali v posledních sněmovních volbách 9,95 % hlasů, ve středočeském kraji to bylo pouhých 1,97 % hlasů.
Marian Jurečka pro Deník Referendum uvedl, že se v kampani chtějí zaměřit právě na regiony, ve kterých dosahují dlouhodobě špatných výsledků. „Poslední krajské volby ukázaly, že KDU-ČSL dokáže v sedmi krajích skončit druhá, či nejhůře třetí, tedy není to jen otázkou Zlínského kraje. Nicméně víme, že větší potenciál růstu máme především v Praze a Středočeském kraji a tam se chceme více zaměřit na oslovení voličů,“ uvedl Jurečka.
Lidovci v roce 2010 vypadli z Poslanecké sněmovny. A to poprvé od prvních československých voleb. Cíl mají tedy jasný, je jím návrat do dolní komory, jeho předpokladem je zisk nejméně pěti procent hlasů. „Cokoliv nad pět procent bude historický úspěch, protože žádné straně u nás, která vypadla z Poslanecké sněmovny se návrat zpět nepodařil. Můj realistický odhad je, že by výsledek KDU-ČSL mohl být mezi sedmi až deseti procenty hlasů,“ uvedl Jurečka.
V případě, že se jim návrat do Sněmovny podaří, odmítají sehrát roli tzv. jazýčku na vahách. „Nechceme být žádným jazýčkem na vahách, který se přikloní na tu či onu stranu. Chceme aktivně a sebevědomě prosazovat svá vlastní řešení a realizovat svůj vlastní program. Tedy nechceme jít do koalice, která by se opírala o podporu KSČM, v případě jiných variant bude rozhodující možnost prosadit náš program a naše priority, pokud bychom neměli jistotu, že prosadíme priority svého programu, které budeme definovat, pak raději budeme důslednou opozicí,“ vysvětlil první místopředseda KDU-ČSL.
"Nevstoupí přitom do vlády podporované KSČM."
Vy umíte používat spoustu krásných slov a také vysvětlovat jejich význam (někdy i překrucovat). Možná mi vysvětlíte, že použití slovesa "nevstoupí" není negací, protože významově to je pro nás demokraty pozitívní zpráva, ale tomu já nebudu rozumět. Čemu rozumím je to, že v případě splnění tohoto slibu, se z "přirozeného spojence" stane v současné politické konstelaci "přirozený nepřítel". A nic proti p. Krásovi, ale když vidím jméno I.Gabala jako první na Tříkrálové výzvě, vedle jmen jako Šiklová , Štětina a Mádl, tak nejse unešený obdivem. Je to můj názor, ale člověk který adoruje miliardáře Schwanzerberga, předsedu TOP 09, strany která svou asociální politikou způsobila zhoršení sociální situace miliónů lidí a tím i nárust rasismu, nemůže být přirozeným spojencem Sociální demokracie. Jedině snad nepřirozeným.
Dokud se lidovci do sněmovny dostávali, byla pro ně naopak koncentrace podpory do části volebních obvodů výhodou. Poslední volby, ve kterých překročili Lidovci pětiprocentní hranici, byly v roce 2006. Tehdy měli lidovci 7,2 procent hlasů, zelení 6,3. Lidovci získali 13 mandátů, Zelení 6.
Dost se zapomíná na to, že d'Hondtův systém zvýhodňuje nejen velké strany, ale také strany se silnou regionální podporou. Mandáty se přidělují v jednotlivých volebních obvodech bez ohledu na celostátní výsledky, kromě pětiprocentní uzavírací klauzule. V tom se d'Hondtův systém co do důsledků trochu přibližuje většinovému, který například vede k tomu, že v Britském parlamentu je vždy několik poslanců nacionalistické strany Walesu.
Tak až se objeví budou volitelní. Momentálně jak jste správně podotkl, nebyl oceněn. A já to přeložím do lidové češtiny (vlastní strana ho nakopala do zadnice). Takže strana "řezníka Bělobrádka" je pro levicově a demokraticky orientovaného občana nevolitelná. Amen.
p.s. Pro zájemce orientační informace o díle L. Hovorky.
http://umlaufoviny.com/www/res_publica/reportaze/Rozhovor-Hovorka.html
Zřejmě si ale této symbolické roviny není vědom a svůj úmysl kandidovat za KDU-ČSL celkem rozumně vysvětluje
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-krasa.php?itemid=20898
vzhledem k jeho myšlenkovému vývoji v delším časovém horizontu od typicky pravicového vidění směrem k "levicové" citlivosti vůči slabším členům společnosti, je to od něj srozumitelný krok, a myslím, že bych ho v parlamentu docela ráda viděla i třeba za ty lidovce, pokud tam bude pracovat spíš v souladu se svým svědomím než poslušný stranické disciplíny.
Rozumím ale i námitkám pana Švehly a Kuchejdy v jejich odsudku antikomunistického postoje lidovců. Mnohokrát jsme tu na stránkách Referenda rozebírali, že odmítání KSČM jako v současnosti jedné z demokratických stran naší politické scény oslabuje levici jako celek a způsobilo, že za 23 let od převratu jsme tu měli jen 6 let vládu levice. Lib lab (Bělohradského) kyvadlo se nám tak trochu vychyluje směrem doprava místo aby kmitalo kolem středu. Což se projevuje rychlým narůstáním rozdílu mezi bohatými a chudými, demontáží sociálního státu a paradoxně pak i úpadkem naší ekonomiky, nárustem nezaměstnanosti atd.