Lidové noviny to mají s Andrejem Babišem těžké. Jejich nezáviděníhodnou úlohu vysvětlovat Babišovy činy a výroky pozitivně jim ale usnadňuje jejich antipatie k premiéru Bohuslavu Sobotkovi. Čím Sobotku učiní hlupákovatějším, tím více prospějí svému Babišovi. Ať Sobotka vykoná cokoli, podle LN je to vždycky špatně. Uvedu dva příklady:

Po prvním kole francouzských prezidentských voleb Sobotka prohlásil, že Macron „je nadějí pro všechny, kdo mají plné zuby nacionalismu, extremismu a populismu“. Takový výrok by přeci mohly uvítat i Lidové noviny, kdyby… Kdyby slovo populismus nepocítili jako skrytý atak i vůči Babišovi, a kdyby to nevyslovil Sobotka.

Zbyněk Petráček (LN 25. 4. 2017) čtenářům a Sobotkovi připomíná, „že socialisté zcela propadli a že Macron neuspěl jako člen socialistické strany (jím byl v letech 2006 až 2009), nýbrž jako lídr hnutí En Marche!, jako muž, jenž se vědomě odřízl od celého dosavadního establishmentu. A není v tom sám.“ A Petráček ty další jmenuje: Zeman, Martin Schulz, no a Babiš!

Petráček naznačuje, že Sobotka by si spíše měl sypat popel na hlavu za prohry socialistů jak u nás, tak i jinde, a nečinit žádná prohlášení. Kolega z branže Zbyněk ovšem pozapomněl na jednu důležitou okolnost: Sobotka potěšení nad postupem Macrona do druhého kola voleb nevyslovil na sjezdu sociálních demokratů, ale jako předseda vlády. Nebo měl snad pochválit Le Penovou? A kdyby volby ve Francii vůbec nekomentoval, asi bychom v LN četli, jak „Sobotka nebyl ani schopen…“

Babiš vždy vítězný

Martin Zvěřina (LN 28. 4. 2017) komentuje možné odvolání Andreje Babiše z funkce ministra. Píše: „Ministerský předseda je v pozici hazardního hráče se špatnými kartami. Hraje jedenadvacet, v ruce má karty s hodnotou osmnáct a chce ještě jednu. Tuší, že tohle dobře neskončí. Chce pomocí kabinetní politiky dosáhnout toho, v čem dosud selhával, tedy být silnější než Andrej Babiš.“ Tedy podle Martina Zvěřiny jsou například Babišovy nezdaněné korunové dluhopisy za 1,5 miliardy vlastně problémem Sobotkovy mstivé kabinetní politiky.

Ve vyjasnění Babišových podivných finančních transakcí neselhává velkopodnikatel a současný ministr financí z Hnutí ANO Andrej Babiš, ale socialista a předseda vlády Sobotka. Zvěřina si ani neuvědomuje, že do nezáviděníhodného rozhodnutí o odvolání Babiše je Sobotka hnán všemi opozičními stranami, které si to náležitě užívají. Přeci Babišovou vinou stojí před rozhodnutím, kdy ať učiní tak, či onak, vždy se víceméně potáže se zlou a hlasů to sociálním demokratům asi nepřidá, byť jde o otázku cti, kterou Sobotka řeší za Babiše.

↗

Díky Lidovým novinám chovám stále větší sympatie k Sobotkovi. Repro DR

Snad alespoň Petr Kamberský (chytrý a vzdělaný muž, Zvěřina ostatně také a Petráček rovněž) v LN napíše, že v Babišových výrocích jistá přinejmenším mravní diskontinuita je: Na jedné straně se veřejně obhajuje ve věci dluhopisů tím, že každý podnikatel přeci chce platit co nejmenší daně (ano, často i podvodem), a na druhé straně jako ministr financí nahání daně do státního rozpočtu — i od těch nejchudších (omlouvám se).

Jakou důvěru v něm máme mít? Neměl by sám zvážit neudržitelnost své situace a odstoupit? Ulevit politickému napětí? To je ovšem otázka cti, s níž Babiš v politice nepočítá. Naopak: Buď bude king rovnou, že to ustál, nebo bude king posléze, až mu voliči přidají hlasů za to, jak ho mstivý Sobotka odvolal před volbami, aby mu uškodil. Prostě Babiš ze svého průšvihu díky Sobotkovi ještě vytěží. (Ach jo, zase to píšu za Kamberského…)

Na druhé straně si nemyslím, že by Petráček, Zvěřina i Kamberský nebyli čestní lidé. Sobotku nemají rádi docela přirozeně, jejich antipatie k němu je autentická. I v dřívějších dobách měli blíž například k TOP 09 než k ČSSD. No a Andreje Babiše si prostě musí vážit jako svého chlebodárce, i to je normální. Své přesvědčení asi ani nezrazují. Akorát z toho souběhu okolností nevzniká dobrá novinařina.

Soudě podle sebe, jejich komentáře ale mohou mít na společnost pozitivní vliv. Já díky Lidovým novinám chovám stále větší sympatie k Sobotkovi. Ona ta jejich novinařina vede k tomu, že i my, zavilí pravičáci, nakonec budeme volit sociální demokraty v rámci myšlenky vyšší, než je třeba otcovská dovolená. Tedy jako stranu, která má dost sil a je nadějí pro všechny — jak to ten Sobotka řekl -, „kdo mají plné zuby nacionalismu, extremismu a populismu“. A Babiše.