ČSSD dál přichází o členy, od počátku roku jich ubylo přes osm set
Jan GruberSociální demokracii ubývají členové již osm let. Přestože Bohuslav Sobotka stranu opakovaně vyzývá, aby problému čelila, pozitivní změna nepřichází.
Sociální demokracie se od roku 2009 potýká s neustálým úbytkem členské základny. Jen od počátku letošního roku přišla o dalších více než osm set lidí. Nově jich přijala pouze třiašedesát. Vyplývá to z pravidelně předkládaného materiálu pro potřeby jednání stranického Ústředního výkonného výboru, který má Deník Referendum k dispozici.
„Trvalým problémem naší strany je její přílišná uzavřenost. Ta oslabuje její akční rádius do veřejnosti. Projevuje se především úbytkem členů, chronickou neschopností úspěšně zacílit některé skupiny voličů (mladí, vysokoškolsky vzdělaní), spolupracovat s širším spektrem neziskových a nevládních organizací,“ psal Bohuslav Sobotka v zprávě určené nedávno proběhlému stranickému sjezdu.
Přestože Sobotka již několik let hovoří o potřebě úbytek členů strany zastavit, stav členské základny nadále upadá. Jen od roku 2015 přišla zhruba o tři tisíce lidí. Nejvýznamnější je pokles členů strany ve Středočeském, Ústeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak jediný přírůstek ČSSD zaznamenala na jihu Čech, kde od počátku roku vstoupilo sedm lidí.
Nejsilnějšími krajskými organizacemi, které evidují přes dva a půl tisíce členek a členů, zůstávají jihomoravská, pražská, středočeská a moravskoslezská. V Ústeckém kraji má sociální demokracie takřka osmnáct set členek a členů. V ostatních organizacích pak nepůsobí více než tisíc lidí. Nejmenší pak nadále zůstává karlovarská buňka.
Politický analytik Lukáš Jelínek říká, že stranám ubývají členové tehdy, když v nich nevidí perspektivu. „Buď je mají za mocensky slabé, nebo za programově neatraktivní,“ pokračuje Jelínek. „Z toho by měla ČSSD vyvodit poučení. Jednak vést efektivněji, ale i efektněji politické bitvy. Jednak program obohatit o pasáže, které jí dodají na dynamice a osloví i nové skupiny potenciálních členů a voličů. Myslet se musí zejména na mladé, kteří by jednou stranu měli převzít. Se stagnací myšlenkovou pak přichází i stagnace personální.“