ČSSD dál přichází o členy, od počátku roku jich ubylo přes osm set

Jan Gruber

Sociální demokracii ubývají členové již osm let. Přestože Bohuslav Sobotka stranu opakovaně vyzývá, aby problému čelila, pozitivní změna nepřichází.

Sociální demokracie se od roku 2009 potýká s neustálým úbytkem členské základny. Jen od počátku letošního roku přišla o dalších více než osm set lidí. Nově jich přijala pouze třiašedesát. Vyplývá to z pravidelně předkládaného materiálu pro potřeby jednání stranického Ústředního výkonného výboru, který má Deník Referendum k dispozici.

„Trvalým problémem naší strany je její přílišná uzavřenost. Ta oslabuje její akční rádius do veřejnosti. Projevuje se především úbytkem členů, chronickou neschopností úspěšně zacílit některé skupiny voličů (mladí, vysokoškolsky vzdělaní), spolupracovat s širším spektrem neziskových a nevládních organizací,“ psal Bohuslav Sobotka v zprávě určené nedávno proběhlému stranickému sjezdu.

Přestože Sobotka již několik let hovoří o potřebě úbytek členů strany zastavit, stav členské základny nadále upadá. Jen od roku 2015 přišla zhruba o tři tisíce lidí. Nejvýznamnější je pokles členů strany ve Středočeském, Ústeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak jediný přírůstek ČSSD zaznamenala na jihu Čech, kde od počátku roku vstoupilo sedm lidí.

Nejsilnějšími krajskými organizacemi, které evidují přes dva a půl tisíce členek a členů, zůstávají jihomoravská, pražská, středočeská a moravskoslezská. V Ústeckém kraji má sociální demokracie takřka osmnáct set členek a členů. V ostatních organizacích pak nepůsobí více než tisíc lidí. Nejmenší pak nadále zůstává karlovarská buňka.

↗
„Proč by do strany někdo vstupoval, když nemá možnost o ničem rozhodovat,“ ptá se Jiří Dienstbier. Repro DR.

Politický analytik Lukáš Jelínek říká, že stranám ubývají členové tehdy, když v nich nevidí perspektivu. „Buď je mají za mocensky slabé, nebo za programově neatraktivní,“ pokračuje Jelínek. „Z toho by měla ČSSD vyvodit poučení. Jednak vést efektivněji, ale i efektněji politické bitvy. Jednak program obohatit o pasáže, které jí dodají na dynamice a osloví i nové skupiny potenciálních členů a voličů. Myslet se musí zejména na mladé, kteří by jednou stranu měli převzít. Se stagnací myšlenkovou pak přichází i stagnace personální.“

„Je radno rozlišovat úbytek členů a úbytek voličů. Nyní se musí sociální demokracie soustředit především na to, aby získala nové voliče. Úbytek členů je bohužel dlouhodobý trend a lze mu čelit jen vnitřní demokratizací strany. Členové musí mít pocit, že jejich práce ve straně má smysl. Některé reformy v tomto směru sociální demokracie připravila, ale realizovala z nich minimum. Zřejmě to nestačilo,“ komentuje úpadek členské základy pro Deník Referendum politolog Milan Znoj.
S jeho názorem souhlasí i kladenský senátor Jiří Dienstbier, se kterým Deník Referendum o tomto problému hovořil na brněnském sjezdu strany. „Proč by do strany někdo vstupoval, když nemá možnost o ničem rozhodovat?“ položil v rozhovoru řečnickou otázku. A upozorňoval, že žádosti o členství ve straně často nejsou ani po několika letech vyřizovány a zájemcům nikdo neodpovídá, proč nebyli přijati. 
„Proč by do strany vstupovali mladí lidé, když jim téměř nic nenabízíme a nadále cílíme na voliče tradiční,“ pokračoval. Dienstbier se domnívá, že úkolem sociální demokracie, ale nejen jí — neboť všem politickým stranám se zmenšuje členská základna — by mělo být trpělivé vysvětlování důležitosti politických stran a participace na veřejném životě.
Ekonomický ředitel ČSSD Martin Starec se soudí, že sociální demokracie může úbytku členské základny čelit tím, že kromě politického života nabídne veřejnosti i mimopolitické aktivity, prostor k setkávání a trávení volného času. Pokud se ji podaří navázat na své historické dědictví, kdy kolem ní fungovala spousta zájmových spolků a sdružení, může nové členy a členky přilákat.
Ani členská základna ostatních politických stran není stabilizovaná. I ony se musejí potýkat s odchody svých členek a členů. Lidovců je dnes kolem pětadvaceti tisíc, komunistů takřka čtyřicet tisíc a občanští demokraté evidují necelých čtrnáct tisíc lidí. Nově vzniklé strany mají členskou základnu ještě o poznání skromnější. K hnutí ANO se hlásí asi tři a půl tisíce členek a členů, Kalouskova TOP 09 uvádí, že má takřka tři tisíce straníků. A Starostové a nezávislí vykazují pouze sto třináct členek a členů.
    Facebook Twitter Vytisknout
    Diskuse