„K bilanci naší práce musíme přistupovat maximálně poctivě. Jen tak můžeme odhalit naše silné a slabé stránky, na prvních stavět, druhých se začít zbavovat. Jen tak se dokážeme odpovědně připravit na letošní sněmovní volby a udělat vše pro to, abychom v nich potřetí za sebou zvítězili. Jsme k tomu zavázáni jako nejstarší, nejzkušenější, demokratická a volebně nejúspěšnější strana v této zemi,“ píše v úvodu své zprávy určené delegátům a delegátkám sjezdu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Úvod zprávy popisuje plnění vládního programu, vypočítá úspěchy, které vládnutí sociální demokracie České republice přineslo. Sobotka zmiňuje především zvyšování platů ve veřejném sektoru, čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů, přijetí služebního zákona nebo zákona o prokazování původu majetku. Zmiňuje rovněž reformu regionálního školství, zavedení elektronické evidence tržeb, prosazení přísnější regulace hazardu nebo opatření, která přinesou transparentnější kontrolu financování politických stran a hnutí a stanovují výdajové limity na volební kampaně.

Sobotka dále představuje priority vlády do konce volebního období, ke kterým patří přijetí zákona o sociálním bydlení a veřejných neziskových zdravotnických zařízeních, další navýšení minimální mzdy a platů ve veřejném sektoru nebo převedení přebytku státního rozpočtu z roku 2016 na speciální účet, který by se měl stát rezervou pro budoucí valorizace penzí.

Celkově Sobotka hodnotí dosavadní koaliční vládnutí jako úspěšné, byť přiznává, že „nebylo vždy jednoduché udržet tuto vládu funkční a někdy to mezi koaličními partnery dost jiskřilo“. „Snažil jsem se,“ pokračuje předseda strany, „tyto spory vždy řešit s nadhledem a dohodou s vědomím, že alternativa jiné, potenciálně lepší vlády na základě výsledků posledních voleb neexistuje. A že vyvolat předčasné volby představuje velké riziko politické nestability, která může ohrozit dosavadní pozitivní hospodářský a sociální vývoj země.“

Příčiny našich nedávných neúspěchů

Přestože se sociální demokracii ve vládě daří, netěší se u veřejnosti takové podpoře jako její největší konkurent, kterým je hnutí ANO Andreje Babiše. ČSSD od minulého pražského sjezdu prohrála krajské i senátní volby. Podařilo se jí zvítězit jen v Jihočeském kraji a na Vysočině, hnutí ANO dosáhlo na první místo v devíti krajích. V senátních volbách pak sociální demokracie ztratila deset mandátů a získala pouze dva. Sobotka se proto v předkládané zprávě pokouší popsat nejdůležitější příčiny posledních volebních neúspěchů ČSSD.

„Výsledky voleb u nás i v Evropě znovu poukazují na fenomén oslabování tradičních politických strany levého a pravého středu,“ píše v úvodu. Problémy však vidí i jinde. Jedním z nich je stále klesající volební účast způsobená zvyšujícím se nezájmem o politiku. Dalším pak dopady globalizace, která přináší problémy jako hospodářská krize, migrace nebo sucho, jež není možné řešit na úrovni národních vlád. Těmto trendům by podle Sobotky měla v Evropě čelit Evropská unie, která „k tomu zatím nemá k dispozici potřebné nástroje či předpoklady a její deklarovaná vůle v tomto směru často naráží na kulturně politickou rozdílnost velkého počtu jejích členů“.

Této neakceschopnosti podle Sobotky využívají nové politické subjekty, které pod nacionalistickými hesly slibují zásadní změny, boj s Evropskou unií a uzavírání se před okolním světem. Předseda sociální demokracie podobné tendence odmítá a píše, že „cílem odpovědných politiků nemůže být úzce omezená národní politika orientovaná na národní zájem“. A podtrhuje důležitost mezinárodní spolupráce, která může neblahé dopady globalizace zmírňovat a usměrňovat.

Významným faktorem, který dále oslabuje tradiční strany — včetně sociální demokracie — je vytrácení se klasického konfliktu mezi levicí a pravicí. ČSSD proto musí, chce-li v nadcházejícím volebním střetu uspět, tento konflikt popisovat a zvýrazňovat. Musí se vrátit k diskusi o spravedlivém zdanění, podporovat zvyšování mezd, bránit práva zaměstnanců, spolupracovat s odbory a bojovat proti sociálnímu dumpingu. Nesmí dopustit privatizaci veřejných služeb a nadále se soustředit na podporu zranitelných skupin společnosti.

Volební výsledky ovlivňují naše skandály

Sobotka se ve zprávě nedotýká pouze vnějších faktorů, které ovlivnily chabé výsledky strany v posledních volbách, ale pouští se i do kritiky jejího vlastního fungování. „Z našich povolebních sociologických šetření na základě skupinových rozhovorů v jednotlivých krajích lze jednoznačně vysledovat, že za volebními neúspěchy naší strany stojí její obraz utvářený pod vlivem negativních zkušeností s chováním našich regionálních a komunálních politiků,“ stojí ve sjezdovém materiálu.

„Jestli někdo nechce vidět souvislost mezi našimi volebními propady v řadě krajů a nejrůznějšími skandály, které jim předcházely, pak je slepý anebo nepoučitelný. A hlavě politicky neodpovědný,“ uzavírá Sobotka a dodává, že pokud ČSSD nechce skončit jako ODS, která právě kvůli různým nekalým a korupčním praktikám ztratila pozici významné politické síly, musí se tomuto chování vyvarovat.

Dalším důvodem, proč sociální demokracie ztrácí přízeň voličů a voliček, je pak politická nečitelnost strany. Významní představitelé a představitelky strany veřejně vystupující s prohlášeními, které jsou v rozporu s programem a hodnotami ČSSD, ji poškozují. Sobotka ve zprávě zmiňuje především nevhodné tematizování otázek spojených s migrací, lidskými právy nebo Evropskou unií.

„Trvalým problémem je přílišná uzavřenost naší strany. Ta oslabuje její akční rádius do veřejnosti. Projevuje se především úbytkem členů, chronickou neschopností úspěšně zacílit některé skupiny voličů (mladí, vysokoškolsky vzdělaní), spolupracovat s širším spektrem neziskových a nevládních organizací,“ přidává další do výčtu neduhů strany Sobotka.

Zpráva o stavu členské základny ČSSD, kterou sjezdu předkládá ústřední tajemník strany Michal Kucián, uvádí, že sociální demokracie od roku 2015 přišla o 2209 členů a členek. Ještě před dvěma roky bylo sociálních demokratů a demokratek přes dvaadvacet tisíc, dnes jich je jen málo přes dvacet tisíc.

Nejvíce členek a členů strany je ve věkové skupině od třiceti do devětapadesáti let, takřka šedesát procent. Přes třicet procent členek a členů ČSSD je starších šedesáti let. Lidí mladších třiceti let strana eviduje pouze necelých osm procent.

Předseda strany proto vyzývá, aby se okamžitě přestalo se zdlouhavým procesem přijímáním nových členů a členek. „Na nový členech nám naopak musí záležet, musí cítit, že si jejich zájmu vážíme a že se mohou v ČSSD rychle uplatnit,“ dodává. Známé jsou totiž případy, kdy i celé roky leží na stranických sekretariátech nevyřízené přihlášky nebo je členství zájemcům a zájemkyním bez důvodů odpíráno.

„Věřím v úspěšnou budoucnost ČSSD, která bude věrná svým hodnotám a současně připravena odpovědět na řadu složitých problémů dnešní doby. Která bude nadále poskytovat naději a pomoc všem, kdo nemají bohatý původ ani privilegia a nejsou součástí žádné elity, všem, kdo poctivě pracují a snaží se žít slušný život, vychovávat své děti a pomáhat svému okolí i společnosti,“ končí Sobotka svou zprávu delegátkám a delegátům devětatřicátého sjezdu.