Bohuslav Sobotka již tři týdny hledá vhodného kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu. Jan Mládek skončil ve funkci osmadvacátého února. Sobotka tehdy sdělil, že hlavním důvodem pro jeho odvolání je především postup v otázce cen mobilních dat. Jen několik dní předem ale potvrdil, že i přes tehdejší dění právě v oblasti cen volání a dat má Mládek nadále jeho důvěru.

Během Sobotkových jednání s možnými kandidáty se objevila zpráva, že Mládkovým nástupcem by se mohl stát poslanec Milan Urban, který rezort průmyslu a obchodu již řídil ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka.

Spekulovalo se rovněž o současném náměstkovi ministra průmyslu a obchodu Jiřím Havlíčkovi, který v době, kdy stál v čele ČSSD Paroubek, zastával pozici ústředního tajemníka strany. Posledním z často skloňovaných adeptů na ministerský post pak byl dopravní expert a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

Když byl Urban ministrem průmyslu a obchodu, podporoval prolomení těžebních limitů nebo stavbu nových jezů na Labi. V roce 2004 získal jedenácté místo v anketě Zelená perla, kterou od roku 1995 vyhlašuje sdružení Děti země, za výrok: „Limity jsou pozůstatkem posttotalitní doby, kdy ještě neexistovaly základní demokratické právní principy.“

V době, kdy byl místopředsedou sociální demokracie, čelil veřejné kritice v souvislosti s Toskánskou aférou, kdy se spolu s politiky s ODS setkával v letovisku Monte Argentario s vlivnými podnikateli a lobbisty.

Setkání v Toskánsku následovalo krátce poté, co Urban pomohl ve Sněmovně schválit kontroverzní zákon o emisních povolenkách. Díky němu měly energetické společnosti možnost i po roce 2013 získat emisní povolenky zdarma, pokud ušetřené peníze investují do modernizace vlastních provozů. Stát se schválením zákona dobrovolně připravil o desítky miliard.

Švagr, který dnes zastává post předsedy Správy státních hmotných rezerv, dříve působil jako poradce ministra pro místní rozvoj, sedm let šéfoval Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Poté pracoval ve vrcholových manažerských funkcích v Českých drahách. Jeho odchod z Českých drah byl značně medializován v souvislosti s vysokým odchodným v podobě čtyřiadvaceti měsíčních platů. V době Grossovy vlády se o něm spekulovalo jako o možném ministrovi dopravy.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Havlíček působil na ministerstvu již od roku 2003, kde zastával po tři roky pozici ředitele kabinetu ministra. Následně se stal ústředním tajemníkem sociální demokracie. Poté se věnoval komunální politice, když více než tři roky zastával pozici místostarosty města Čáslav. Náměstkem ministra pak byl jmenován počátkem roku 2014.

Nejsnazší pozici bude mít Havlíček

Do hry o post ministra průmyslu a obchodu může zasáhnout několik skutečností. Švagr je v současné době státním zaměstnancem spadajícím pod zákon o státní službě. Těžko si tedy představovat situaci, že by vlivný post opouštěl a měl chuť se stát na pár měsíců ministrem. Navíc v době, kdy prakticky nelze prosadit žádný zákon nebo provést významnější změny ve fungování rezortu.

V případě Urbana je třeba zohlednit nedávný vývoj při sestavování kandidátek ve středočeské organizaci ČSSD. Sociální demokracii tam do voleb povede předseda Sněmovny Jan Hamáček, hned za ním měl původně být právě Urban.

Nicméně pozici dvojky chce Hamáček obsadit ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinou Valachovou. Na Urbana by tak zbylo jedno z dalších míst, což nemusí být problém v pozici ministra, který snáze získá dostatek preferenčních hlasů.

Nejméně problematická by byla volba Havlíčka. Postup z náměstka na ministra je takřka bez komplikací. Výhodou může být i skutečnost, že ministerstvo dobře zná, má přehled o rozdělané práci a nepotřeboval by tedy čas na seznámení se s agendou.

Jasno bude během pár dní. Podle tiskového mluvčího Úřadu vlády Martina Ayrera se Sobotka ve čtvrtek setká s prezidentem republiky a navrhne mu kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu.