V roce 2014 projednávala nově ustavená Poslanecká sněmovna novelu zákona o elektronických komunikacích. Původně mělo jít jen o technickou novelu, pak ale do projednávání razantně vstoupil poslanec Milan Urban z ČSSD. Ten jako první předložil návrhy, které přinášely okleštění práv zákazníků mobilních operátorů.

Během dalšího projednávání zákona předložil poslanec Stanislav Pfléger (ANO) návrhy, které mu podle jeho vlastních slov připravili přímo mobilní operátoři. Jeho návrhy následně prošly Sněmovnou i Senátem. Jednalo se o dvě klíčové změny.

Novela zásadně omezila možnost vypovídat smlouvy kvůli změně smluvních podmínek ze strany operátorů. Od chvíle, kdy novela vstoupila splatnost, lze smlouvu vypovědět jen tehdy, pokud se její změnou zhoršily podmínky pro zákazníka ve smlouvě jako celku. A o tom, jestli to tak je, rozhoduje v první instanci operátor sám podle vlastní libovůle (do té doby měla smlouva taxativně vymezené parametry, jejichž změna umožňovala smlouvu vypovědět).

Druhá velká změna potom dopadla především na malé živnostníky. Zákon se v řadě paragrafů omezil pouze na spotřebitele. Opatření, která je mají chránit, se přestala vztahovat na libovolné podnikatelské subjekty včetně menších „ičařů“.

Proti této novele z roku 2014 se ostře vymezil Český telekomunikační úřad, když prohlásil, že není v souladu s evropským právem. Senátem přitom zákon prošel jen „o prsa“ — získal třicet hlasů pro, přičemž kvórum pro schválení bylo právě tolik (k mé radosti i úlevě byl jedním z těch, kteří hlasovali proti, Libor Michálek. Novela

tedy v roce 2014 vstoupila v platnost.

V reakci na tuto novelu a na běžnou praxi telefonních operátorů, kteří záměrně protahují dobu přenosu čísla, aby to dělalo co nejméně lidí, vznikla iniciativa skupiny senátorů okolo Aleny Dernerové. Ta navrhla opětovně zjednodušit pravidla pro vypovídání smluv spotřebiteli z důvodu změny smluvních podmínek, a také zkrátit dobu, po kterou trvá přenos čísla.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ovšem tuto senátní iniciativu víceméně pohřbil, když navrhl, aby se problematika řešila až vládní novelou, kterou slíbil připravit. K tomu se vztahuje vtipná pasáž z rozhovoru z dubna 2016 pro Lidové noviny , ve kterém Mládek říká, že rok 2017 jako datum přijetí novely „nebude akceptován“, protože už je pozdě. Jedním dechem přitom v rozhovoru mimo jiné podpořil i návrhy senátorky Dernerové.

A dostáváme do současnosti. Co ministerstvo průmyslu a obchodu podniklo ve skutečnosti? Ministerští úředníci do novely skutečně zapracovali návrh na zkrácení doby přenosu čísla od jednoho operátora k druhému, nicméně možnosti vypovídat smlouvy se obloukem vyhnuli. Senátorka Dernerová proto prohlásila, že se cítí podvedená.

Mládkova novela, která se primárně týká změny technických

standardů televizního vysílání, kvůli níž mimochodem podle odhadu ministerstva průmyslu vynaloží čeští občané na nové televize téměř 5 miliard korun, je v tuto chvíli ve fázi ukončeného připomínkového řízení a po vypořádání připomínek půjde do vlády. Uvidíme, co se s ní stane ve sněmovně. Osobně se přiznám, že ve změny k lepšímu příliš nedoufám.

Abych skončil optimističtěji, musím podotknout, že Český telekomunikační úřad přistoupil k novele z roku 2014 velmi skepticky a s odkazem na Nový občanský zákoník vydává k možnostem měnit a vypovídat smlouvy poměrně přísná a erudovaná stanoviska. Bohužel operátorům se zřejmě stále vyplatí užívat si bezpracného zisku ze zpoplatnění služeb, které původně zákazníkům poskytli zadarmo (což udělal například operátor O2) a dalších kulišáren, takže situace se do budoucna bude zlepšovat jen velmi pomalu.