V pražském zastupitelstvu sedí celá řada dost podivných osob i skupin. Já, jako zastupitel za Piráty, si většinou v jejich kritice moc neberu servítky. Je ale jedna skupina zastupitelů, která je docela sympatická, ke které jsem já i pirátští kolegové kritičtější než k ostatním. A oni nám to mají čas od času za zlé. Jde o zastupitele Zelených, respektive Trojkoalice. Pokusím se naši kritičnost trochu objasnit.

Předně je třeba říct, že mi vůbec nevadí, že se zelení vydali „konstruktivní cestou“ a snaží se být součástí vládnoucí koalice. Ani jim nemám za zlé to, s kým že tu koalici udělali. Nepíšu proto „hanba, zelení jsou v koalici s Březinou“, protože vytvořit koalici v Praze bez toho, aby v ní seděl někdo takříkajíc toxický, jednoduše není možné. Třiatřicet poctivých a nezištných zastupitelů, kterým by šlo v první řadě o blaho Prahy, prostě v zastupitelstvu nesedí a ti slušnější zastupitelé, mezi které zelené zástupce řadím, se s tím musejí nějak vypořádat.

Co ale zeleným za zlé mám, je právě ten způsob, jakým se s touto situací vypořádávají. Jak je možné, že když jim ANO a ČSSD zablokují Stropnického, oni srazí paty a zvolí za předsedy důležitých výborů pravomocně odsouzeného podvodníka Březinu a Jana Slezáka, člověka, který má v pražském územním plánování nevalnou pověst? Jak můžou připustit, že evidentně penězi motivovaná přeběhlice sedí v protikorupčním výboru? Jak je možné, že se půl roku hádají o změnách územního plánu a potom neprosadí zamítnutí ani těch zjevně nežádoucích?