Dosavadní zkušenost nás sice nabádá k opatrnosti, přesto vše nasvědčuje tomu, že se pražská magistrátní krize blíží svému konci. Zástupci hnutí ANO, sociální demokracie a Trojkoalice v pátek nalezli kompromisní shodu nad programem obnovené koalice. Řešili především požadavky zelených formulované jako reakce na neochotu jejich partnerů akceptovat nominaci Matěje Stropnického na post náměstka primátorky.

Z původních šesti návrhů Trojkoalice ustoupila v jednom bodě, a to od požadavku zvýšit daň z nemovitosti. Hnutí ANO bylo totiž proti. Všechny ostatní návrhy zelených jejich partneři akceptovali. Příští týden lídry všech tří subjektů čeká debata o personálním obsazení Rady a výborů.

A podle zjištění Deníku Referendum je cílem všech zainteresovaných podepsat novou dohodu do čtvrtka, na kdy je naplánováno řádné jednání zastupitelstva. „Každý z nás musí v obnovené koalici nalézt svou roli. Jsem ale přesvědčený, že se do čtvrtka dohodneme, sociální demokracie pro to udělá maximum,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Petr Dolínek.

Sociální demokraté i hnutí ANO v pátek souhlasilo s tím, že bude zajištěn trvalý každoroční příjem Fondu sociálního bydlení určeného na výstavbu bytů pro lidi, kteří nebydlí, případně jsou ohroženi ztrátou bydlení, a to ve výši asi šesti set milionů korun z výnosů hospodaření města s vlastním majetkem. Na sociálních sítích to uvedl předseda zelených Matěj Stropnický.

Podle předsedkyně pražské organizace Starostů a nezávislých Jany Plamínkové je nyní otázkou, jak najít způsob, dle kterého by město do fondu sociálního bydlení dávalo peníze. „Bavili jsme se o tom, že se budou hledat peníze z vnitřních zdrojů magistrátu. Stropnickému nešlo o zvýšení daně, ale aby se nějak naplňoval fond, on chtěl jen zajistit udržitelné plnění fondu a aby bylo možné takové byty stavět kontinuálně. Teď jde jenom o to, najít mechanismus, jak to vyřešit," řekla Plamínková v rozhovoru pro ČTK.

„Výnos z toho, co město vybere za pronájmy pozemků nebo nebytových prostor, případně z jejich prodejů, půjde na sociální bydlení,“ reaguje Stropnický s tím, že vzniknou pravidla, podle nichž budou byty z nové výstavby přidělovány. Zároveň vznikne mapa chybějící veřejné vybavenosti na území celého města, která se poté podle Stropnického stane závaznou součástí tzv. Územně-analytických podkladů, podle nichž rozhoduje stavební úřad o umístění nového developmentu.

„Zkrátka řečeno, kde bude infrastruktura chybět, úřad novou stavbu nepovolí, pokud se investor nezaváže plánovací smlouvou k její výstavbě,“ vysvětluje Stropnický. Trojkoalice si také vymohla, že ze všech investičních prostředků města na výstavbu a rekonstrukce půjdou dvě procenta na veřejné soutěže a realizace uměleckých děl ve veřejném prostoru.

Čtvrtým programovým požadavkem zelených a Trojkoalice bylo, aby skrze veřejnou architektonickou soutěž vznikl realizační projekt na konverzi Nákladového nádraží Žižkov na kulturně-vzdělávací centrum. I tento požadavek ČSSD a ANO akceptuje. Stejně jako to, že město koupí a zrekonstruuje pro potřeby neziskového sektoru objekt Kliniky. „Do doby zahájení rekonstrukce bude sloužit iniciativě, která se o jeho renesanci zasloužila,“ dodává Stropnický.

Krize trvá již osm měsíců

Pokud se příští týden nepřihodí nic neočekávaného, skončí osmiměsíční vleklá krize, která započala nejpozději loni v srpnu poté, co pražská primátorka Adriana Krnáčová podrazila svého tehdejšího náměstka a nechala radními hnutí ANO a ČSSD prohlasovat svůj návrh pražských stavebních přepisů. Přitom jejich vznik měl v gesci právě zástupce zelených a Trojkoalice v radě Matěj Stropnický.

Tento manévr Krnáčová nikdy věrohodně nezdůvodnila, nejspíš byl součástí plánu tehdejší předsedkyně ANO v Praze Radmily Kleslové a sociálních demokratů zbavit se Stropnického, který dlouhodobě překážel především plánům pražských developerů.

Na sklonku října pak pražské zastupitelstvo Stropnického z postu náměstka primátorky skutečně odvolalo. Pro jeho odvolání tehdy hlasovalo dvaačtyřicet ze čtyřiašedesáti přítomných zastupitelů. Proti byli zástupci Trojkoalice, Pirátů a komunistů. A také pět ze sedmnácti zastupitelů hnutí ANO, kteří odmítali jednat podle scénáře Kleslové. Pro odvolání Stropnického hlasoval zbytek ANO, ČSSD, ODS a TOP 09.

Na tom samém jednání zastupitelstva — a v reakci na odvolání Stropnického — byli odvolání také další tři radní, jeden z hnutí ANO, dva z ČSSD. Je to tudíž již pět měsíců, kdy se koalice fakticky rozpadla. A nic na tom nemění fakt, že Rada hlavního města, sice v okleštěném složení, ale přesto, dosud vládne.

Mezitím byla Kleslová donucena rezignovat na post předsedkyně pražské organizace ANO a 10. listopadu opustili koaliční schůzku sociální demokraté s tím, že se jim nelíbí posílení rozpočtů pražských městských částí, tedy klíčový programový bod Starostů a nezávislých, kteří jsou součástí Trojkoalice.

Následovala prosincová iniciativa TOP 09, jejíž ambicí bylo přetáhnout Trojkoalici na svou stranu, utvořit většinu ještě s ODS, nezávislými zastupiteli kolem Tomáše Hudečka a Piráty a poslat ANO a ČSSD do opozice. Z vyjednávání ale nakonec odešel bývalý primátor za TOP 09 Tomáš Hudeček, plán tudíž zkrachoval.

Těžiště se tak sice vrátilo na stranu ČSSD a ANO, avšak ke vzniku většinové koalice se oběma subjektům dlouho dopracovat nepodařilo. Situaci neodblokoval ani jejich pokus vtáhnout do projektu původní koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice také občanské demokraty. Nakonec se všichni zúčastnění vrátili k půdorysu koalice, na kterém nalezli shodu již na podzim 2014 po komunálních volbách.

Nezdůvodněný požadavek ANO a ČSSD, jímž tyto strany odmítaly návrat předsedy Strany zelených Matěje Stropnického do vedení hlavního města Prahy, ačkoliv potřebují i hlasy zastupitelů za zelené pro utvoření většiny, blokoval vládnutí v Praze víc než půl roku.

Zelení nakonec přišli s řešením, na němž se koalice shodla: s programovým návrhem, při jehož přijetí koalicí zváží zelení nahrazení Matěje Stropnického ve vedení města jiným zástupcem zelených. Tento návrh v pátek ANO a ČSSD oficiálně akceptovaly.