Evropský parlament v úterý 4. dubna téměř jednomyslně schválil zprávu, jejímž cílem je útlum neudržitelného využívání rostlinných tuků, obzvláště palmového oleje, v Evropské unii.

Dokument vyzývá Evropskou komisi, aby roku 2020 zamezila přidávání rostlinných tuků do paliv a zavedla jednotnou certifikaci ekologicky udržitelné produkce palmového oleje.

Kromě toho žádá i technickou a finanční podporu při zavádění sociálně a environmentálně zodpovědného zemědělství v zemích, v nichž se palmový olej vyrábí.

Zprávu napsala česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a vypracoval ji výbor pro životní prostředí. Hlasovalo pro ni 640 poslanců, 18 jich bylo proti a 28 se zdrželo.

Nyní dokument poputuje k Evropské komisi, která by měla rozhodnout o konkrétních krocích. Jedná se o úplně první zprávu na toto téma v historii instituce.

Zpráva upozorňuje i na možnosti šetrnějšího pěstování palmového oleje, například díky metodologii High Carbon Stock.

Ta pomáhá určovat místa vhodná k udržitelnému pěstování, tedy místa s degradovanou půdou, s nízkou koncentrací uhlíku a bez vysoké přírodní hodnoty. Podle dokumentu je třeba v rámci EU vyvinout akční plán k ukončení odlesňování.

Kvůli vytváření nových plantáží palmy olejné se totiž ničí lesy. Ilegální vykácení za účelem komerčního zemědělství má na svědomí likvidaci tropických lesů v čtyřiceti devíti procentech případů. K snížení odlesňování o nejméně padesát procent se přitom EU zavázala už v roce 2008.

Podle Kateřiny Konečné byla zpráva v parlamentu zprvu vnímána jako kontroverzní, což přičítala strachu z požadavku úplného bojkotu palmového oleje. Největší boj se vedl právě o oblast biopaliv.

V roce 2014 do energetického průmyslu přitom putovalo šedesát procent palmového oleje v Evropské unii, celých čtyřicet šest procent pak skončilo právě v pohonných hmotách.

„Jako Evropský parlament bychom měli být ambiciózní a měli bychom Komisi jasně říct, že do biopaliv palmový olej nepatří a že ho tam nechceme a že chceme, aby se vymyslela taková biopaliva, která nebudou likvidovat životy lidí a biodiverzitu,” apelovala Konečná.

Palmový olej kromě toho obsahuje přibližně polovina baleného zboží. Pokrutiny z palmových jader se užívají i jako krmivo pro zvířata, hlavně pro skot.

„Zpráva sama o sobě je skvělá a bezchybná. Báli jsme se přílepků, ale prošla víceméně v původním znění. Její největší nevýhoda je, že je nezávazná, je to spíš doporučení formou všeobecné deklarace. Konkrétní kroky budou záviset na Evropské komisi,“ vysvětlil Deníku Referendum tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Evropská unie je světově druhým největším spotřebitelem palmového oleje, ročně potřebuje 7 milionů tun, což má za následek odlesňování přibližně jednoho milionu hektarů tropické půdy.

Pouze dvě procenta společností jsou ale schopna vysledovat jimi užívaný olej až ke zdroji. Právě to by měla změnit jednotná certifikace.

Až devadesát procent palmového oleje má původ v Indonésii a Malajsii. V Indonésii nešetrné pěstování palmy olejné v roce 2015 zapříčinilo požáry o rozloze více než dvou milionů hektarů.

Více než polovina požárů se přitom týkala rašelinišť bohatých na uhlík, což ze země udělalo jednu ze světově největších příčin globálního oteplování.

Kromě požárů pěstování této rostliny způsobuje erozi, vysoušení řek a podzemních zásob vody a v důsledku i globální změny klimatu. O své přirozené prostředí přicházejí i zvířata.

V tropických deštných pralesích přitom žije více než polovina živočišných druhů z Červené knihy Mezinárodního svazu ochrany, tedy druhů, jejichž množství se dle odhadů sníží během následujících tří generací o více než osmdesát procent.

V zemích, kde se olej pěstuje, přitom komplikují kontrolu rozšiřování plantáží i nedokonalé katastry nemovitostí, třeba v Indonésii katastr nemovitostí prakticky neexistuje.

To omezuje možnosti drobných zemědělců získat úvěry potřebné pro zlepšení udržitelnosti. I se zlepšením katastrů nebo zaváděním systému na předcházení požárů by podle Konečné měla zemím pomoct Evropská komise.