OSN: I bez pesticidů může současné zemědělství nasytit až devět miliard lidí

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Nejen stávajících šest miliard, ale i perspektivních devět miliard lidí, jež má žít na Zemi v roce 2050, zvládne nasytit zemědělství současné úrovně i bez použití pesticidů — zdraví ohrožujících chemických látek sloužících k hubení rostlinných i živočišných škůdců a preventivnímu postřiku. Shodl se na tom expertní tým OSN, který otázku zkoumal z pověření Zvláštního zpravodaje pro právo na jídlo v posledních letech.

Podle závěrů teamtické studie zveřejněné 8. března lze tvrzení, že je využívání chemických prostředků v zemědělství nutné pro zaopatření obživy pro rostoucí světovou populaci, označit dnes už za mýtus.

Experti OSN zároveň obvinili největší výrobce pesticidů typu americké korporace Monsanto, že svým lobbingem a neetickými marketingovými postupy brání vládám v žádoucí regulaci používání daných látek.

„Využívání chemických látek nás nezbaví problému s nedostatkem jídla. Je to mýtus. Skutečným problémem je chudoba, nerovnost a problémy s distribucí jídla,“ uvedla přímo zpravodajka OSN Hilal Elverová pro list The Guardian.

„(Využívání pesticidů) má katastrofální dopad na životní prostředí, lidské zdraví a celou společnost (...) Postřiky mohou až za 200 tisíc případů akutní otravy každý rok (...) Je načase vyjednat globální dohodu o využívání pesticidů (...) a vytvořit celosvětový plán přechodu na bezpečnější a zdravější zemědělskou produkci,“ píše se ve vlastních závěrech studie.

Problém zvláště na Jihu

Autoři studie rovněž upozorňují, že zatímco v Evropě je užívání pesticidů alespoň nějak regulováno, v rozvojových zemích je situace úplně jiná — pouhá třetina těchto států má dnes legislativu, která užívání chemie v zemědělství účinněji upravuje.

Nejvíce chemických látek se přitom používá při pěstování komoditních plodin, jako je například palmový olej nebo sója, které nejsou k nakrmení hladovějících potřeba. Z jídla naměřili experti OSN nejvíce chemie v luštěninách, listové zelenině a ovoci, zejména v jablkách, hroznech a jahodách.

Produkty chemizovaného zemědělství zhoršují konkrétně riziko rakoviny, Alzheimerovy choroby nebo Parkinsonovy nemoci. Zároveň mohou způsobit akutní otravy, zejména u dětí.

„Zemědělský průmysl poškozuje zdraví lidí i životní prostředí. Musíme jej účiněji regulovat. Lidé, kteří vydělávají na postupném trávení ostatních, dnes nenesou za své jednání žádnou odpovědnost,“ uvedl pro The Independent Nick Mole z britské organizace Pesticide Action Network.

V České republice upozorňuje na problém dlouhodobě Hnutí Duha. Aktuálně bojuje zejména proti využívání nebezpečných herbicidů a sbírá podpisy pod výzvu požadující výrazné omezení používání glyfosátu pro zemědělské účely.