V úterý proběhne jednání Rady Evropské unie o reformě evropské politiky v oblasti biopaliv. Ekologické organizace Dopravní federace a Hnutí DUHA proto v otevřeném dopise vyzvaly ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z ČSSD a ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO, kteří jsou za věc odpovědni, aby zmírnili nynější negativní vliv biopaliv na životní prostředí.

„Není pochyb o tom, že je třeba v co nejkratším čase omezit negativní sociální, environmentální i ekonomické dopady současné evropské politiky v oblasti biopaliv. Tato politika stojí daňové poplatníky šest miliard eur ročně a míjí se svým hlavním cílem, kterým má být snižování emisí skleníkových plynů v oblasti dopravy,“ píšou autoři dopisu ministrům.

Podle nich by Rada EU měla přehodnotit svou pozici a do svého návrhu, který je z hlediska dopadů na diverzitu, produkci skleníkových plynů, potravinovou bezpečnost a další oblasti výrazně slabší ve srovnání s návrhy Evropské komise a Evropského parlamentu, začlenit návrhy těchto institucí.

Ministrům přitom zdůrazňují, že slabá reforma nepřinese zásadní změny, které se od ní očekávají a které jsou nezbytné pro napravení chybných rozhodnutí z minulosti. Česká republika přitom doposud pozitivní změny v nakládání s biopalivy v Evropské unii blokuje.

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, mimo jiné s podporou europoslanců Pavla Poce (ČSSD) a Kateřiny Konečné (KSČM), navrhl kroky k omezení negativního vlivu biopaliv na životní prostředí. Zástupci vlád členských zemí EU, včetně České republiky, však hájí spíše současný negativní stav.

Ekologové nicméně upozorňují, že se evropská politika v oblasti biopaliv míjí svým hlavním cílem, kterým mělo být snížení emisí skleníkových plynů v dopravě. Zvýšená poptávka po zemědělské půdě pro pěstování biopaliv dokonce působí nárůst emisí skleníkových plynů, a to zejména kvůli tzv. nepřímým emisím.

Poptávka po biopalivech v Evropě vlivem evropské politiky značně vzrostla a tím i celosvětová produkce surovin pro jejich výrobu. Jde například o produkci kontroverzního palmového či sójového oleje či nám známější pěstování řepky olejné. Pěstování plodin pro výrobu biopaliv vede k ničení cenných ekosystému, ke zvyšování produkce skleníkových plynů a v neposlední řadě i ke globálnímu nárůstu cen potravin. To zejména chudším domácnostem zhoršuje přístup k potravinám.

Finanční náklady na podporu biopaliv jsou také součástí české politické debaty v souvislosti s novelou zákona o spotřebních daních. Ministr financí, předseda hnutí ANO a majitel Agrofertu Andrej Babiš chce prodloužit podporu biopalivům až do roku 2020, s odkazem na dosavadní evropskou politiku s biopalivy. Podpora by měla přijít na devět miliard korun a profitovat z ní budou i firmy vyrábějící biopaliva, které vlastní právě Andrej Babiš.

Pro evropské ekologické a sociální organizace je především důležité, aby součástí dohody byly také klíčové oblasti, které požaduje Evropský parlament. Patří mezi ně například to, že EU musí omezit podíl biopaliv, jejichž výroba vyžaduje zábor zemědělské půdy: Strop pro klasická biopaliva by měl být nastaven co nejníže, na úrovni kterou prosazuje Evropská komise či Evropský parlament, tedy pět až šest procent. Naopak pozice ČR je vyšší: sedm procent.

EU musí podle Evropského parlamentu začít zohledňovat všechny přímé i nepřímé emise uhlíku, které vznikají využíváním biopaliv: Důsledný a korektní monitoring a započítávání emisí uhlíku by podle ekologů měly například zabránit excesům, kdy se kvůli výrobě biopaliv vykácí deštný prales, aby se na daném místě vysadila palmová plantáž produkující palmový olej. ČR se započítáváním emisí pocházejících z ILUC nesouhlasí.

EU by nakonec měla také zahájit podporu moderních forem biopaliv a jiných forem snížení uhlíkové náročnosti dopravy: Moderní biopaliva by měla být posouzena ze strany Evropské komise a měla by podléhat přísným kritériím udržitelnosti, aby nedošlo k obdobným chybám jako u současných biopaliv. Mělo by se mj. postupovat v souladu s hierarchií nakládání s odpady, kdy využití odpadů pro energetické účely přichází v úvahu až po snahách o omezení jejich vzniku a recyklaci.

Ivo Kropáček z Hnutí DUHA připomíná, že biopaliva měla snížit celkové emise skleníkových plynů a omezit závislost Evropy na dovozu ropy. „Ukazuje se,“ dodává, „že dosavadní politika s jejich nakládáním musí být revidována, protože vede naopak často i k vyšší produkci skleníkových plynů, zvyšuje ceny potravin a ohrožuje lesy na celém světě.“

Evropská unie by podle něj měla snižovat emise z dopravy a svou závislost na fosilních zdrojích i jinými způsoby než pouze sázkou na klasická biopaliva. A Markéta Šugárková z Dopravní federace neziskových organizací dodává, že by se Evropa měla posunout k biopalivům vyráběným udržitelným způsobem. Podporu by si podle ní zasloužila například elektrifikace dopravy využívající obnovitelných zdrojů.