Za prvních osm měsíců letošního roku se v ČR vyrobilo téměř 128 tisíc tun metylesteru z řepkového oleje (MEŘO), což je meziroční nárůst o 28,6 procent. Jak uvádí agentura Mediafax, vyplývá to z údajů ministerstva průmyslu a obchodu prezentovaných na jednání se Sdružením výrobců bionafty ČR (SVB). Podle těchto dat také výrazně vzrostl vývoz MEŘO, a to o 66,5 procent. Celkem se za prvních osm měsíců letošního roku vyvezlo z ČR 30 828 tun a dovezlo 6 537 tun MEŘO.

MEŘO se přimíchává do motorové nafty obdobně jako biolíh do benzínu. Od června letošního roku se zvýšil podíl biosložek u motorových benzínů z dřívějších 3,5 procent na 4,1 procento a u motorové nafty z 4,5 procent na 6,1 procento.

Podle vyjádření výkonného ředitele SVB Petra Jeviče pro Mediafax by dalšímu exportu tuzemských biopaliv neměla nadále bránit ani povinnost certifikace biopaliv, která bude podle nařízení Evropské komise od příštího roku povinná. V ČR se tak stane na základě novely zákona o ochraně ovzduší, která ale začne platit až od 1. července 2011. Do té doby musí certifikací projít všichni výrobci biopaliv, jejich dopravci a prodejci.

To se ale netýká zemědělců. „Farmáři musí jen potvrdit, že suroviny pro výrobu biopaliv pěstují podle zásad správné zemědělské a environmentální praxe a neporušují podmínky pro čerpání dotací,“ řekl Mediafaxu Jevič.

V ČR se MEŘO vyrábí od roku 1992, kdy činila tuzemská produkce 3 400 tun. Výraznější růst výroby nastal podle statistik po vstupu do EU, v roce 2005 se tak v ČR vyrobilo 126 894 tun MEŘO. Poté se nárůst zastavil a poklesl až na hodnotu 76 672 tun v roce 2008. V loňském roce nicméně opět došlo k růstu výroby na 154 923 tun, z tohoto objemu se vyvezlo 29 911 tun MEŘO, připomíná agentura Mediafax.

„Hnutí DUHA, stejně jako řada dalších ekologických organizací, se domnívá, že by stát měl přinejmenším prozatím přestat s podporou motorových agropaliv pro automobily," řekl Deníku Referendum Petr Machálek, ředitel Duhy. „To se týká i povinného přimíchávání do benzínu a nafty. Je to plýtvání biomasou, zejména pokud se získaný MEŘO vyváží. Potřebnou půdu by šlo mnohem efektivněji využít k pěstování energetické biomasy pro výrobu elektřiny a tepla, nebo podle potřeby také jakkoliv jinak. Naopak je více než sporný environmentální efekt tzv. biosložek dovážených nezřídka z velké dálky a často pěstovaných na plantážích zřízených na úkor přírodních ekosystémů. To platí zejména pro palmový olej,“ uzavřel Machálek.