Příběh aktivisty Víta Kalvody se odvíjí od roku 2004, kdy započal svou kariéru finančního poradce. Postupně získával zkušenosti z vícero konzultačních firem, například často kritizované OVB. Po několika letech, během nichž měl možnost poznat, že mnohé praktiky finančního poradenství nejsou férové, se rozhodl přejít na druhou stranu a bránit spotřebitele. Rozběhl několik vzdělávacích a poradenských projektů, a také aktivně lobboval za zpřísnění legislativy.

S Vítem Kalvodou sedíme v útulné kavárně na kraji brněnského parku Lužánky, kterou vlastní. V posledních dvou letech koncentruje svou pozornost do jejího provozu, chuť věnovat se ochraně spotřebitelů před pochybnými finančními produkty opadla. I kvůli sérii různých výhrůžek a žalob od firem, které kritizoval.

Počátkem března se navíc stala jeho kavárna a její okolí terčem několika fyzických útoků, které — ať již měly souvislost s jeho předešlými aktivitami či nikoliv — pana Kalvodu definitivně odradily. Ze strachu o svou rodinu, psa i podnik se rozhodl zablokovat veškeré své poradenské webové stránky a z kanálu Youtube stáhl svůj dokumentární seriál Hvězdný prachy.

Chtít něco změnit

Neznámí pachatelé mu nejprve v prosinci minulého roku vyhrožovali textovými zprávami, na počátku března se pak útoky vystupňovaly: poškozené kolo, zapálené auto nebo rozbitá okna kavárny. Kalvoda na útočníky podal trestní oznámení, případem se zabývá policie a čeká se na výsledky vyšetřování. Možnost, že za útoky stojí někdo, komu vadí jeho aktivity proti finančním spekulantům, je realistická, nicméně hypotéz existuje několik, a ani jednu policie zatím nevyloučila.

Zmíněné útoky však nebyly jediné, Kalvoda byl pod tlakem delší dobu. Čelí například žalobě od jedné brokerské firmy, jejíž jméno Kalvoda kvůli obavám nechce prozradit. „Údajně jsem poškodil její dobré jméno tím, že jsme natočili seriál Hvězdný prachy. Použili jsme v něm konkrétní ukázky toho, jak vypadají finanční podvody v reálu, včetně skrytou kamerou natáčených záběrů, v nichž jsme později na přání zúčastněných firem a osob zamlžili tváře. Nicméně jedné z firem to nestačí a nadále vůči mně vede soud. Je to firma, která své klienty v rámci jednotlivých případů připravila o miliony,” říká o žalobě Kalvoda.

Sedmidílný seriál Hvězdný prachy, který měl divákům pomoci pochopit různé typy finančních podvodů, byl pouze jednou z řady Kalvodových aktivit. V roce 2006 založil think-tank TANK, který usiloval o větší transparentnost finančního trhu a zkoumal různé finanční produkty. Organizace zahrnovala také občanskou poradnu, která měla za cíl pomáhat poškozeným spotřebitelům. Například těm, kterým se nedaří vymáhat od pojišťoven pojistku po úrazu. Rovněž ale think-tank zastával poradní funkci pro státní orgány v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem.

Další projekt, webový portál Finemon.cz, poskytoval spotřebitelům finančních služeb srozumitelné informace o způsobech, jak nepadnout do náruče takzvaným „finančním predátorům”. Pro radu si sem mohli zajít jak ti, kteří si chtěli nějaký finanční produkt zakoupit, tak ti, kteří v důsledku špatného rozhodnutí přišli o peníze. Kalvoda doufal, že mu projekt pomůže vyvinout politický tlak a zpřísnit legislativu směrem k větší ochraně spotřebitelů. To se ale bohužel příliš nedařilo.

Kalvodův seriál ani web nevzbudil zájem, v jaký doufal. Seriál, jenž byl určen České televizi, stanice nakonec odmítla a vysílal se jen na internetu. Ačkoliv byl Kalvodův záběr v tématu hodně široký — zpracovával analýzy k jednotlivým chystaným zákonům, mířil na širokou veřejnost i na samotné finanční poradce — získával čím dál silnější dojem, že žádná z jeho snah nevede ke konkrétním výsledkům.

„Dospěl jsem k tomu názoru, že celoevropsky je finanční lobby natolik silná, že se nám stejně nepodaří cokoliv změnit. Ačkoliv jsem se konstantně zhruba pět let veřejně vyjadřoval, publikoval analýzy a ministerstvo financí mělo zájem o mé vhledy, což mě samozřejmě těšilo, k ničemu to nevedlo. Takže jsem dospěl k názoru, že jednoduše nemám na to, abych reálně něco změnil,” popisuje svou snahu s odstupem Kalvoda.

Kupujeme finanční produkty, které ani nechceme

Češi a Češky přitom s podobnými tématy radit potřebují. Různí finanční spekulanti u nás v devadesátých letech vyrostli jako houby po dešti a stát nestíhá reagovat přísnějšími zákony. Jedním z důsledků je prohlubující se dluhová spirála obyvatel.

Počet exekucí v roce 2015 přesáhl sedm set tisíc. Roste míra zadlužení, dlouhodobou půjčku má více než třetina obyvatel a české domácnosti mají napůjčováno téměř jeden a půl bilionu korun, což je skoro třetina hrubého domácího produktu České republiky za rok 2015. Přestože jsme jednou z nejméně zadlužených evropských zemí, spolu s nízkými a pomalu rostoucími příjmy se v budoucnu mohou do ohrožení chudobou dostat další desítky tisíc obyvatel.

Samozřejmě, lidé si půjčují z různých důvodů a nejedná se vždy o naletění nečestným praktikám některých zprostředkovatelů finančních služeb, ať už jde o konzultační společnosti, pojišťovny či nebankovní subjekty. Podíl viny na finančních potížích však tyto praktiky mají, přestože se jejich důležitost v celkové míře zadluženosti obyvatel nedá přesně odhadnout.

Nejproblematičtější jsou takzvané pyramidové, neboli multi-levelové společnosti, které fungují na principu neustálého lákání nových klientů, z jejichž peněz nejvíce profitují ti, kteří jsou na vrcholu pomyslné pyramidy.

Takové firmy přijímají na spodek pyramidy nekvalifikované zaměstnance, kteří klientům radí v nákupu různých typů finančních produktů. Výše jejich platu se odvíjí od počtu uzavřených smluv. Často se proto stává, že klienti skončí s produkty, o které vůbec neměli zájem a jsou pro ně dokonce nevýhodné. Právě na takové pozici získal svou prvotní zkušenost s finančním poradenstvím také Vít Kalvoda.

Češi často nedokáží výhodnost nebo nevýhodnost těchto produktů sami posoudit, nerozumí jim. Za posledních deset let se finanční gramotnost obyvatel téměř nezvýšila, což je obzvlášť rizikové při trendech českého finančního trhu, směřujícího k lákavým snadným půjčkám od predátorských poskytovatelů úvěrů. „Dochází tak ke zvyšování rizika, že lidé snáze podlehnou relativně snadno dostupným finančním nabídkám, které jsou pro ně v konečném důsledku velmi nevýhodné až likvidační,“ řekl pro portál finparada.cz Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.

Že při jejich nákupu finančním produktům nerozumíme, však nemá být argumentem pro naše hlubší vzdělávání, ale spíše varovným signálem pro stát, který má svým občanům poskytnout ochranu a finanční trh regulovat. Jak se totiž ukazuje, spadnout do osidel nevýhodné smlouvy může každý, a zvláště ti, kteří se již nacházejí ve složité finanční situaci.

V seriálu Hvězdný prachy to ilustruje příběh nejmenované ženy, která se kvůli dluhu na svých pěti kreditních kartách dostávala do čím dál tím neřešitelnější situace. První kreditní kartu jí jako skvělou nabídku plnou výhod vnutili u propagačního pultíku v jednom z obchodů potravin. Peníze zrovna nutně potřebovala na rozběhnutí svého podnikání, takže jí možnost půjčky přes kreditku přišla lákavá. Nejistota, zdali bude mít na konci měsíce na účtech dostatek peněz ke splácení úvěrů, se však postupně stala její noční můrou.

Čím větší je zadlužení majitelů kreditních karet, tím větší zisk z nich plyne věřitelům. Pro banky je tedy nejvýhodnější, když zadlužení svých zákazníků prohlubují. Banky neověřují, zdali půjčováním nedostávají klienta do dluhové spirály, a ani to po nich nevyžaduje stát. Zadlužovat se tak může nerušeně čím dál tím více lidí.

Mnohé věci se už hnuly správným směrem a stát své občany chrání lépe než před lety. Zpřísněny byly například podmínky pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů, kteří nyní potřebují oprávnění k činnosti, což v minulosti nebylo povinné. „V roce 2017 je český právní řád spravedlivější a férovější. Snad se to projeví i tím, že bude méně lidí upadat do neřešitelných sociálních situací,” domnívá se Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se zabývá sociálním znevýhodněním a zadlužováním.

Jiné problematické finanční produkty, nabízené například pyramidovými firmami, se však zatím tak dobře hlídat nedaří a obyvatelé na ně stále doplácejí.

Demonstrovat? To se u nás nedělá

Kalvodovým cílem bylo ukázat, kde končí poctivý finanční poradce a začíná ten neetický a ziskuchtivý. Jak sám upozorňuje, finanční poradenství nemusí být hned diagnózou bezpáteřných gaunerů, naopak, velká část poradců dokáže klientům skutečně vybrat ten správný typ finančního produktu. Mezi nimi se však uhnizďují i různí spekulanti, kteří své klienty připravují o jejich úspory.

Postupně se začal od tématu ochrany spotřebitelů vzdalovat, protože nabyl pocitu, že nemá dostatečnou podporu veřejnosti a že jeho úsilí nepřináší kýžené změny. Kavárna, kterou si před dvěma lety otevřel, je podle něj taky jistým způsobem aktivismem - pomáhá tvořit komunitu a prostor pro setkávání. Kavárenské podnikání se jeví osobnější a kontaktnější, navíc s viditelnějšími výsledky. „Deset let jsem tady bojoval s něčím a nikoho to nezajímalo. Nějaké hlasy podpory mám, ale to není, jako že půjdeme demonstrovat do ulic kvůli poplatkům, to nikdo nedělá,” vypráví. Témata jako prohlubující dluhová spirála podle něj netáhnou.

Portrét Víta Kalvody nemá být smutným rekviem za příběh jednoho aktivisty, spíše připomenutím, že některá důležitá témata u nás otevře jen několik odvážlivců, a i ti jsou časem pod tlakem nuceni k ústupu. Ať už za útoky na Kalvodovu osobu stojí kdokoliv, vzbudily v něm pocit ohrožení a strachu z toho, jak by pokračování v jeho aktivitách mohlo v budoucnu zasáhnout jeho i jeho rodinu. Místo po něm pak zůstává v české společnosti prázdné.

Kalvodovým aktivitám ale nemusí být konec. Jak sám říká, pokud policie zjistí, kdo za nedávnými výhrůžkami stojí, zase se do nějakého podobného projektu pustí. „Momentálně jsem na své aktivity rezignoval. Pokud se odhalí, odkud vítr vane a bude to vypadat, že jsem v bezpečí, budu možná pokračovat dál,” uzavírá naše setkání.