Jedno sobotní odpoledne v prosinci přijela Janě na návštěvu rodina jejího manžela. Měl narozeniny, chtěli ho překvapit, a tak se dopředu neohlásili. Rozpaky nad nečekanou návštěvou zažil každý z nás, jak ale říká s nenucenou samozřejmostí Jana: „To jsme je měli vyhodit na ulici?“ Běžná situace vyústila v ukončení nájemní smlouvy — rodina se čtyřmi dětmi se měla za dva dny octnout na ulici. Bydlí v domě na Staňkově ulici v nájmu brněnské pobočky charitativní organizace Armáda spásy.

„Nikdo ze sousedů si nestěžoval, nedělali jsme hluk, nebylo ani po desáté hodině,“ vypráví Jana, přestože si uvědomuje, kde udělala „chybu“. Rodinnou oslavu přerušil zvonek, za dveřmi stál sociální pracovník Dalibor Bakala, který dům a jeho nájemníky spravuje. „Vysvětlovali jsme mu to, omlouvali se, ale on zavolal policii. Tvrdil jim, že jsme ho obklíčili a nechtěli pustit,“ pokračuje Jana. Policie žádné protiprávní jednání neshledala a odjela. V pondělí si však Janu s jejím manželem zavolal Bakala do své kanceláře v přízemí pod jejich bytem.

Manželům předložil smlouvu o ukončení nájmu, oni ji podepsali a měli se okamžitě vystěhovat. Co provedli? Porušili jedno z pravidel, které jim smlouva ukládá: veškeré návštěvy musí nájemníci dopředu nahlašovat. Jana tedy měla v pátek v pracovní době pana Bakaly ohlásit, že se v sobotu chystá přijet rodina jejího manžela. Věděla to, jak ale sama říká, chtěla nečekanou návštěvu dodatečně s omluvou nahlásit v pondělí.

Armáda spásy toleruje návštěvy pouze do pěti hodin, přespávání není dovoleno, v bytech nesmí být žádný tvrdý alkohol. Porušení podmínek může být důvodem pro okamžitou výpověď z nájmu. Smlouvy na Staňkově ulici ukládají řadu dalších povinností, o nichž jsme již informovali. Na některá ustanovení v rozporu s občanským zákoníkem upozornila na konci ledna iniciativa Chceme bydlet!. Na její otevřený dopis již zareagovalo i vedení Armády Spásy. Změnilo se ale dosud něco pro obyvatele samé?

Pochybné smlouvy a drahé nájmy

Příběh paní Jany končí vcelku příznivě. V následujících dnech rodinu navštívil vedoucí pobočky Pavel Kosorin a dal jí „ještě jednu šanci“. Učinil tak až po zásahu terénních sociálních pracovníků z magistrátu, kteří se ostře ohradili proti tomu, aby se Jana v pokročilém těhotenství a se čtyřmi dětmi octla ze dne na den bez střechy nad hlavou.