Zvol si svého padoucha
Matěj SenftDonald Trump přípomíná filmové padouchy a také podle toho jedná. Lidé jsou ale natolik unaveni politickou mizérií, že v touze po změně začínají volit i ty nejlacinější záporné figury.
Film je prý jen tak dobrý, jak dobrý je hlavní padouch. Amerika se nejspíš rozhodla uplatnit stejnou logiku při volbě prezidenta, když do úřadu vybrala Donalda Trumpa.
Lidé s oblibou dosazují Trumpovy portréty do fotografií z nejrůznějších filmů, a přirovnávají jej tak ke slavným záporákům. Nabízí se samozřejmě otázka: Proč vůbec motat dohromady Trumpa s populární kulturou?
Donald Trump totiž není jen dalším politikem, který se v něčem podobá postavičkám z kina. Je to selfmade man, který svůj obraz úspěšného podnikatele cíleně budoval také skrze role v seriálech a filmech populární kultury devadesátých let. Jak podotkl filmový kritik Kamil Fila: popkultura Trumpa zrodila. Respektive, on si díky ní vypracoval falešný obraz sebe sama, a stal se tak „králem imagologie“. Jeho mediální obraz se stal něčím lákavým, čím ale sám Trump není.
Kamil Fila k tomu zdůrazňuje stoupající oblibu záporných postav. A to například včetně vulgárního rasisty, antisemity a sexisty Erica Cartmana ze seriálu South Parku. I toho si lidé oblíbili, protože „hrdinou dnes může být kdokoliv. Na kohokoliv, kdo je často v televizi, si lze zvyknout."
Starou gardu? Ne, raději zlosyna
Ostatně i CNN uznala, že Trumpovi věnovala až příliš prostoru. Nicméně Trump jako by čerpal z popkultury i nadále. Už při svém inauguračním projevu řekl: „Vracíme moc vám, lidem." Stejnou větu pronesl padouch jménem Bane ve filmu Temný rytíř povstal.
Bane je úhlavním nepřítelem hrdiny Batmana (samozvaného ochránce města Gotham), který využívá jak své tělesné síly, tak intelektu k dosažení svého monstrózního cíle. Bane ve zmíněném snímku, poté co dočasně porazí Batmana, uvězní ochranné orgány, svrhne vládu, začne vyhánět místní oligarchii a vraždit její členy. To vše, aby předstoupil před obyčejné obyvatele Gothamu a „vrátil jim moc“.
Zpočátku se tak Baneova revoluce jeví jako upřímné zfilmování strachu pravicových liberálů (tedy především tvůrců filmu, sourozenců Nolanových), obavy, kterou mohlo vzbuzovat například hnutí Occupy Wall Street. Jak to ale u režiséra Nolana bývá, celkové vyznění je složitější.
Bane totiž nakonec pouze zneužije obyčejných obyvatel Gothamu — jejich únavy z tradičních politiků, špatné sociální situace a vzrůstající nerovnosti —, aby uzurpoval moc a zničil město. Při svých proslovech slibuje změnu, tlumočí netradiční a politicky nekorektní názory a apeluje na pracující jedince. Díky tomu se mezi vrstvami obyčejných obyvatel Gothamu stává populárním. Lidé Banea následují, i když přináší pouze zkázu.
Z revolucionáře se klube jen lhář zneužívající zklamání jedinců z dosavadní politiky. Donald Trump by svými baculatými ručkami asi těžko zabíjel oponenty po vzoru brutálního vojáka Banea, taktika získávání přívrženců je nicméně velmi podobná. Jistě, do určité míry se jedná o pouhou popkulturní analogii. Zároveň lze ale jen stěží zcela odmítat takovou reflexi naší společnosti a našeho vybírání si elit. Jako politické představitele si volíme padouchy.
Co tato situace znamená do budoucna? Volby vyhrál padouch, který si užívá svou zápornou roli, a také se podle ní chová. Bane ve filmu „Temný rytíř povstal“ změnil fúzní reaktor v časovanou bombu. Trump sice skutečné rozbušky nevyrábí, ale chystá jinačí alotria. Například už smazal ze stránek Bílého domu zmínky o klimatických změnách. Tím dopomáhá k „výbuchu“ časované bomby globálního oteplování. A zatímco křeslo po Baracku Obamovi ještě ani nevychladlo, Trump už započal snahu zbavit se takzvaného Obamacare, tedy dostupné lékařské péče. Zrušení Obamacare znamená ohrožení těch, kteří si nemohou dovolit placení řádné zdravotní péče.
Trump tak chystá pomyslné minové pole a ohrožuje přírodní prostředí i zdravotnictví pro sociálně znevýhodněné. Navíc se zdá, že se rozhodl následovat kroky popkulturních figurek i nadále. Kombinuje totiž to nejhorší nejen z Banea, ale i z dalších padouchů.
Spolupracovníky si volí Trump pro změnu po vzoru Tonyho Starka, komiksového Iron Mana, tedy multimilionáře, který to peče s armádou intervenující nezákonně na cizím území, a především s boháči chovajícími se jako Vydřigroš.
Podobně i Trump si svou vládní grupu sestavil z apoštolů a obhájců jednoho procenta nejbohatších: například chytrolíni z Goldman Sachs (Steve Mnuchin, který rýžuje na hypoteční krizi), ministr práce, který kritizuje minimální mzdu, nebo ministryně školství, která fandí privatizaci škol. A korporace budou nejspíš danit ještě méně než dosud. Zkrátka chystají vše, co obyčejnému člověku opravdu silně znesnadní život. „Prezidenta běžných lidí“ ale nic z toho trápit nemusí a členy jeho kabinetu už vůbec ne. Dohromady vlastní větší jmění než třetina všech Američanů.
Komiksový Iron Man se navíc chová a mluví jako ukázkový sexista, ale vypadá u toho jako „chlapák“ a „frajer“. Vždyť reprezentuje „americký sen a úspěch“, tak proč by si to nemohl dovolit, že? A Trump je evidentně v podobné pozici — případné námitky proti konkrétním politickým krokům snadno zakryje šokujícími bonmoty, které ale jeho podporovatelé s nadšením ocení.
Pro mnohé voliče se tak možná Trump stále ještě úspěšně schovává za svým popkulturně vyumělkovaným obrazem. Podle některých ale může naopak vybičovat opozici a semknutí levicového odporu.
Jenže zatímco filmoví padouši se nám prolomili do reálného světa, naše realita není hollywoodským filmem a šťastný konec nemůže zaručit nikdo. Tahle temná kapitola našeho příběhu potřebuje nové hrdiny a zbrusu nový scénář.