Falešné ochranářství české pravice
Jiří DolejšNěkteří čeští pravicoví politici chtějí nastoupit cestu protekcionismu, izorovat stát ve jménu národních zájmů. V důsledku by to ale neprospělo obyčejným občanům. Jedná se o populismus, který ovšem nemá ekonomicky věcný základ.
V poslední době se objevují úvahy, že národní zájmy je třeba chránit protekcionismem. Populisté dnes využívají vlny obav z globální konkurence zejména v otázce migrace. V americké prezidentské kampani se však objevily i prvky izolacionalismu ekonomického.
Někdejší hlavní pravicová česká strana ODS se to nyní asi rozhodla napodobovat. Předseda Petr Fiala totiž koncem loňského v článku pro Týdeník Echo („Trumpovo kyvadlo“, 2. prosince 2016) prohlásil, že globalizace skončila a že je třeba předefinovat mantru z 90. let o volném trhu. Nový think tank Václava Klause mladšího chce šířit virály na téma národních zájmů v ekonomice.
Je snad opravdu důvod přihlásit se k strategii ekonomického ochranářství a budování různých bariér, když i ideová pravice naznačuje, že pro ni jsou pojmy jako je volný trh přílišné retro? Klausova česká cesta ke kapitalismu se přelévání kapitálu ze země do země a spojenectví se zahraničními strategickými partnery neštítila.
Objevila nyní konzervativní pravice nějaký zásadní zlom v ekonomickém systému, pokud uvažuje o tom, že globalizace dosáhla vrcholu a nyní budeme svědky jakési relokalizace? Toto přesvědčení lze nalézt například u profesora Milana Zeleného, který je přesvědčen že je přirozené žít lokálně a že současná globalizace jde proti přírodě.
Boj s globalizací
Hrozí skutečně reálně ten "ekonomický nacionalismus"? - Těžko říci. Na jedné straně mu hraje do karet ta stávající vlna nacionalismu politického; na straně druhé ale proti němu stojí (a reálně působí) ten objektivní proces planetární globalizace. A to samozřejmě (respektive primárně) i té ekonomické.
Takže: je docela dobře možno že se po určitý čas budou projevovat snahy určitých kruhů po tom "ekonomickém nacionalismu"; ale pokud nedojde k nějakým dramatickým otřesům ve světové ekonomice, dá se předpokládat že tyto snahy časem "vyšumí" do ztracena.
Ale vidím především nástup ekonomického nacionalismu jako politické ideologie - v zájmu zachytit obavy lidí na sice už překonané, ale pro ně srozumitelné nacionální platformě.
Reálně není volba mezi světem plném bariér a světě bez nich. Jde o to jak různá regulační pravidla měnit a v případě jejich uvolnění symetricky a bez sociálních nákladů.
Zvyšování celních barier mezi USA, Čínou či EU nepovažuji za reálné. Ale reálné také není vytvoření minimálně regulovaného společného prostoru.