Ministr Babiš má nápad: všechny vládní úřady a ministerstva vystěhovat z centra Prahy, prodat na čtyřicítku tamních budov a statisíce metrů nemovitostí a pěkně si tak namastit státní kasu. A prý, bude-li to, co je dnes rozptýlené po celé Praze, pěkně na jednom místě, bude se úředníkům lépe komunikovat a i návštěvníci budou mít všechno pohromadě. A ještě se ušetří na provozních a dalších výdajích.

Což o to, nezní to špatně, takto na první přečtení. Co by kdo mohl mít proti takovému plánu, který se zdá mít jen samé výhody? Když navíc má být tohle vládní městečko s jedenácti tisíci obyvateli dobře dostupné, vybudované v polích kolem konečné metra C v Letňanech.

Jenomže pochybovačnému to nedá. To opravdu bude v době internetu a všelijakých elektronických komunikačních vymožeností taková výhoda, když budou všechny ty úřady obrazně řečeno na jednom dvorečku? Budou si snad vládní úředníci místo mailů doručovat „přes dvůr“ po rychlých poslech opět papírové oběžníky? Už neplatí, že moderní způsoby komunikace a řízení ruší vzdálenosti? Snad by ti rychlí poslové mohli být aspoň příspěvkem ke snížení nezaměstnanosti - kdyby ovšem momentálně nebyla tak nízká, že už se zase v leckteré profesi spíše nedostává lidí.

A co se návštěvníků týče, bude se snad rušit moderní projekt e-governmentu, elektronizace veřejné správy, která má právě jim co nejvíce ušetřit to běhání po úřadech, ať už ministerských nebo jiných? Opravdu to bude pro návštěvníka třeba z Valašského Meziříčí takové terno, když pojede 15 minut městskou dopravou do Letňan místo 12 minut na Malostranskou a pak 5 minut pěšky na ministerstvo financí, bude-li chtít učinit panu ministru Babišovi přátelskou neoficiální návštěvu? Když z toho Valašského Meziříčí mu trvá cesta kolem tří a půl hodiny, ať už jede autem nebo veřejnou dopravou?

Anebo ještě jinak. Kolik procent obyvatel téhle země asi bude potřebovat putovat do vládního městečka v Letňanech pravidelně a aspoň jednou měsíčně, přičemž mu bude nezbytno navštívit současně více než jedno ministerstvo či více než jeden vládní úřad?

Také nepadla řeč o tom, zda potenciální noví majitelé současných budov ministerských úřadů a dalších jejich nemovitostí budou pro své okolí větším přínosem než ta ministerstva. V opačném případě nám řešením jednoho problému vzniká jiný a možná o dost palčivější a hůře řešitelný. Problémového soukromého majitele nelze přestěhovat tak snadno jako nějaké to ministerstvo.

A konečně, je dobré sestěhovat na jedno místo tolik pro chod státu důležitých úřadů zrovna v době akutní hrozby terorismu? Nevím, ostraha jednoho komplexu možná opravdu vyjde levněji než ostraha několika desítek jednotlivých objektů. Jenže už jsme se opakovaně přesvědčili, že žádná bezpečnostní ostraha nemusí být bezpečná stoprocentně. Pro ten nejhorší případ, říká lidová moudrost, je dobré nemít všechna vejce na jedné ošatce. A ovšem také něco o tom, že šetřit se musí umět, že to šetření nesmí vyjít příliš draho.