V pondělí uplynul měsíc od spuštění testovacího provozu centrálního registru smluv. Navzdory kritikům, podle kterých může zveřejňování smluv oslabit některé státní subjekty v konkurenci s privátními firmami, tak musí své smlouvy nad padesát tisíc korun zveřejňovat stát a jeho úřady, kraje, obce s rozšířenou působností, státem, krajem a obcemi vlastněné firmy nebo veřejné vysoké školy či média veřejné služby.

Za první měsíc fungování v registru zveřejnilo přes 900 subjektů bezmála deset tisíc smluv v celkové hodnotě přes 144 miliard korun včetně dodatků. Jde zatím o necelou desetinu subjektů, které mají smlouvy zveřejňovat. Mnoho ministerstev a vysokých škol zatím centrální registr smluv ignoruje.

Nejaktivnější je zatím kraj Vysočina s 707 zveřejněnými smlouvami v hodnotě přes sto milionů korun. Následují Česká pošta (523 smluv), ministerstvo obrany (490), Liberecký kraj (410) a Fakultní nemocnice Brno s 354 smlouvami. Smlouvy zveřejněné těmito pěti subjekty tvoří více než čtvrtinu všech doposavad zveřejněných kontraktů.

Pokud jde o žebříček dosud nejdražších zveřejněných smluv, první místo patří Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který zveřejnil pětadvacetimiliardovou smlouvu o poskytnutí finančních prostředků z vlastního rozpočtu pro rok 2016 se třemi rozšiřujícími dodatky uzavřenou se Správou železniční dopravní cesty.

Tato smlouva i se všemi dodatky dosahuje částky 130 miliard korun a vyčnívá tak nad všemi ostatními smlouvami v registru. Další smlouva v žebříčku je totiž až v hodnotě 500 milionů korun od Zlínského kraje, třetí nejdražší zveřejněný kontrakt je smlouva ministerstva obrany na Boty polní v hodnotě 321 milionů korun.

Kraje, univerzity a ministerstva

Smlouvy v registru zveřejňují všechny krajské samosprávy. Dosud zveřejnily celkem 2 316 kontraktů — nejvíce již zmíněný Kraj Vysočina (707) a Liberecký kraj (410), nejméně Středočeský (25) a  Karlovarský kraj (15).

Z ministerstev zatím zveřejnilo alespoň jednu smlouvu devět resortů. Nejvíce smluv zveřejňuje ministerstvo obrany (490), které uvedlo smlouvy v hodnotě přes 3,1 miliardy korun. Dále následují ministerstvo vnitra (48), zemědělství (20), školství (10), resort životního prostředí (8), ministerstvo zahraničí (6), práce a sociálních věcí (6), ministerstvo průmyslu a obchodu (5) a ministerstvo spravedlnosti (3). Pět resortů včetně ministerstva financí či ministerstva dopravy nezveřejnilo zatím jediný kontrakt.

Smlouvy zveřejňuje také patnáct univerzit a vysokých škol: Univerzita Karlova v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, Masarykova univerzita, Vysoká škola ekonomická v Praze, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Pardubice, Technická univerzita v Liberci, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Ostravská univerzita v Ostravě, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Janáčkova akademie múzických umění v Brně.

Smlouvy naopak dosud nezveřejnilo třináct univerzit a vysokých škol: ČVUT, Akademie múzických umění v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Vysoké učení technické v Brně., Policejní akademie České republiky v Praze a Univerzita obrany.

Zákon o registru smluv začal platit 1. července, prozatím v jednoročním testovacím období, ve kterém nebudou uplatňovány sankce za nezveřejnění smluv. Zákon má napravit opakovanou skutečnost, kdy řada úřadů, státních i městských podniků ignorovala povinnost poskytovat informace, které mají podávat po vyžádání na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Kritici ale namítají, že povinnost zveřejňovat smlouvy znevýhoňuje některé státní subjekty (typicky Budvar) v konkurenci se soukromými firmami, právě proto nyní v Poslanecké sněmovně leží novela zákona, která by měla stanovit pro řadu z nich výjimky.