Každou pátou veřejnou zakázku zadanou kraji nelze dohledat, u téměř každé třetí zakázky chybí smlouvy, samosprávy taktéž nehospodárně pracují s volnými finančními prostředky. To jsou nejzávaznější zjištění průzkumu sdružení Oživení, jenž se zaměřil na zadávání zakázek, rozdělování dotací a nakládání s finančním majetkem v krajích a v Praze.

„Výsledky v jednotlivých krajích se liší, nejzávažnější nedostatky jsme však objevili v oblasti veřejných zakázek, kde všechny samosprávy nějakým způsobem porušily povinnosti dané zákonem. Kraje také mnohdy nehospodárně ukládaly své volné finanční prostředky,“ říká Martin Kameník, předseda sdružení Oživení.

Celkem bylo hodnoceno 1 189 zakázek a jejich částí v hodnotě čtrnácti miliard korun. Největší objem zakázek zadala Praha, a to za 3,45 miliard, nejméně pak Karlovarský kraj (300 milionů korun).

Kontrolou tzv. profilů zadavatelů, webových stránek, na kterých jsou zadavatelé povinni podle zákona o veřejných zakázkách od roku 2012 zveřejňovat smlouvy a uhrazené ceny, bylo zjištěno, že smlouvy nebyly uveřejněny u téměř každé třetí zakázky v hodnotě 4,5 miliard korun.

Uhrazené ceny chyběly dokonce u každé druhé zakázky. „Nejhorších výsledků v tomto směru dosáhl kraj Středočeský, Liberecký, město Praha a Pardubický kraj,“ uvedlo Oživení s tím, že v jejich případech byly uveřejněny smlouvy za méně než padesát procent prostředků vynaložených na zakázky.

Uspokojivá nebyla ani dostupnost ostatních informací, například každá pátá zakázka na profilu chyběla úplně, dále často chyběly informace o vybraném dodavateli nebo stavu řízení. Nejhůře dopadly profily Středočeského, Karlovarského, Libereckého kraje a hl. m. Prahy.

Analýza se zaměřila také na úroveň soutěže o zakázky. Nejvíce se soutěžilo v Ústeckém kraji, tam připadlo na jednu soutěž průměrně 5,7 nabídek, nejméně pak v Olomouckém kraji s průměrem 2,5 nabídky v jedné soutěži. Vzhledem k nedostatku dat však nebylo možné vyhodnotit výsledky za šesti krajů.

„Největším překvapením pro nás byla vysoká míra porušování povinnosti zveřejňovat smlouvu s dodavatelem podle zákona o veřejných zakázkách. Výsledky ukazují, že zákonná povinnost bez náležité sankce není sama dost účinná. Nejjednodušším řešením by byl určitě registr smluv, kde by bylo nezveřejnění sankcionováno neplatností smlouvy,“ uvedl Kameník.

Pokud jde o hodnocení dotací, byli autoři průzkumu konfrontování s tím, že kraje evidují dotace rozdílným způsobem a poskytly jim velmi různorodá data. „Od dvanácti samospráv byly k dispozici základní údaje, pouze osm z nich poskytlo informace kompletní,“ píše Oživení.

Celkově byly rozdány dotace za 3,9 miliard korun. Nejvíce na jednoho obyvatele rozdělil Kraj Vysočina (1 374 Kč), nejméně pak Zlínský kraj (96 Kč). Nejvíce úspěšní byli žadatelé o dotaci v Královéhradeckém kraji, tam získalo podporu čtyřiadevadesát procent žadatelů, nejméně úspěšní pak v kraji Jihočeském (sedmašedesát procent).

Zajímavé jsou výsledky o podpoře vlastních organizací kraje, v kraji Královéhradeckém, Vysočina, Karlovarském a Ústeckém jejich úspěšnost v žádostech dosáhla takřka sta procent, jejich projekty a činnosti tak nebyly vystaveny žádné soutěži vůči ostatním subjektům.

Dotační řízení bylo v takových případech spíše formalitou. Celková finanční podpora vlastních organizací krajů dosahovala řádově jednotky procent, výjimkou byl kraj Vysočina, ve kterém do vlastních organizací kraje putovala více než polovina všech dotačních prostředků.