Dolní komora Parlamentu ve středu schválila poslanecký návrh zákona o registru smluv. Podle Rekonstrukce státu nebylo do poslední chvíle jasné, zda schválí původní verzi, na které někteří z poslanců několik měsíců pracovali, nebo senátní návrh, který zákon v některých ohledech zásadně upravil. Poslanci nakonec většinou sto deseti hlasů vyjádřili souhlas s verzí, kterou odmítl Senát.

Pro schválení zákona byla potřeba většiny sto jedna hlasů. Proti byli především poslanci KSČM. Sociální demokracie byla v podpoře zákona rozpolcená, dvacet poslanců hlasovalo pro, jeden hlasoval proti, šest se jich nepřihlásilo, třináct zdrželo a deset omluvilo. Pro senátní návrh zvedlo ruku pouze dvacet sedm poslanců (z toho osmnáct z ČSSD a osm z KSČM).

„Poslanci si stěžují, že s žádným zákonem se nezapotili jako s tímto. To je pravda, bez zájmu občanů, bez tříleté práce nadšenců, právníků, nevládních organizací a několika aktivních politiků by zákon už dávno nepřežil. Odpor proti němu byl enormní a ze všech stran,“ uvedl ředitel organizace Frank Bold Pavel Franc.

A dodal: „Jedná se totiž o odtemnění zhruba 600 miliard veřejných prostředků ročně. Není to žádný všelék, ale zatím nejsilnější krok k prevenci plýtvání a klientelismu ve veřejné správě. Hlasovali pro něj poslanci ze všech politických stran, s výjimkou KSČM,“ řekl Pavel Franc, který je jedním z garantů Rekonstrukce státu, jež prosazení zákona o registru smluv svou činností podporovala.

Ta kritizovala především senátní návrh zákona. Podle Rekonstrukce státu by nezajistil zveřejnění všech smluv veřejné správy tak, aby byly dostupné voličům a veřejné kontrole, obsahuje zásadní legislativní chyby a vedl by k právní nejistotě některých povinných subjektů. Rekonstrukce státu poukazovala na to, že Senátem navržený registr bez sankce neplatnosti za nezveřejnění smlouvy není funkční, protože mu chybí účinná a přitom jednoduše vymahatelná sankce.

Podle schválené verze zákona mají mít stát, kraje, větší obce a další organizace povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru, a to od poloviny příštího roku. Zákon také předpokládá, že rok poté vejde v platnost pravidlo, podle kterého nezveřejněná smlouva nebude účinná. Pod normu budou spadat smlouvy s plněním nad padesát tisíc korun bez daně z přidané hodnoty.

V zákoně je uvedená celá řada výjimek, na které se uvedená pravidla nevztahují. Jedná se Poslaneckou sněmovnu, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, NKÚ, Kancelář veřejného ochránce práv, ale také o ČEZ nebo malé obce nevykonávající rozšířenou působnost. Vyňaty byly rovněž zdravotní pojišťovny, které ale budou muset zveřejňovat smlouvy podle jiného zákona.