Ve výstavní síni „13“ Západočeské galerie v Plzni je k vidění výstava s názvem Zmizelá Plzeň, která se koná i jako připomenutí padesáti let od zahájení plošné demolice centra Plzně kvůli silničním stavbám.

Úvodem (i na výstavě) trochu historie. Nová Plzeň vznikla na základě příkazu českého krále Václava II. v roce 1295 na ploše přibližně dvaceti hektarů. Město bylo přemístěno, odbornou hantýrkou translokováno, z nedalekého sídla u řeky Úslavy, které se dnes jmenuje Starý Plzenec.

„Nové založení umožnilo vyměřit pravidelný šachovnicový půdorys, pouze na východě částečně přizpůsobený terénním podmínkám. V nárožích na severozápadě a jihovýchodě zpevňovaly hradby dva kláštery, dominikánský a františkánský…,“ dočteme se na výstavě.

I když v roce 1507 postihl Plzeň obrovský požár, při němž shořely dvě třetiny města, 16. století přineslo hospodářský, kulturní a stavební rozvoj.

Třicetiletá válka nicméně ukončila období prosperity. Počet obyvatel poklesl zhruba na polovinu, až třetina domů byla neobsazena a město upadlo do dluhů.

K oživení došlo až počátkem 18. století a Plzeň se stala poměrně výstavním městem. V rámci reforem Marie Terezie a Josefa II. došlo ke zrušení dominikánských klášterů a hřbitovů uvnitř města. Pak byly zbořeny hradby a na jejich místě založeny parky, které jsou dnes ozdobou města.