Ženy, které odzbrojují

Magdaléna Šipka

Magdalena Šipka přibližuje svou feministickou zkušenost s bosenským Sarajevem. Setkala se s autorkou Zilkou Spahić-Šiljak i s živoucí mírotvůrkyní Amrou Padžo.

Na konci září jsem se zúčastnila spolu s dalšími religionisty, teology a novináři expedice do Bosny. Blíže tuto expedici popsal Adam Borzič. Celkovou atmosféru města pak zachycuje ve své nedávné reportáži Fatima Rahimi. V rámci expedice jsme se setkali se sarajevskou feministkou Zilku Spahić-Šiljak. Části rozhovoru, který jsme s ní jako celá skupina vedli, byly odvysílány v rámci pořadu Hergot.

Ačkoli jsme během návštěvy Sarajeva navštěvovali především osoby aktivně se angažující v mírovém hnutí a zabývající se mystickými, otevřenými hnutími uprostřed islámu, například súfismem, setkali jsme se na naší výpravě i s mnoha projevy společnosti genderově nevyvážené.

Byli jsme pozváni také na do jedné z místních mešit. Naši hostitelé byli velmi uctiví, ale stejně jsme jako ženy po celou dobu seděly na druhé straně místnosti a měly jsme vlasy skryté pod šátky. Setkání bylo velmi dlouhé a v jeho průběhu jsme se každá tomuto „řádu“ začala vzpírat. Jedna začala fotit a pohybovat se při tom bez zábran po celé místnosti, další žena zas podala ruku při odchodu hostitelům tak samozřejmě, že ji přes rozpaky nakonec neodmítli.

Po několika hodinách strávených v mešitě jsme vystoupali na jeden ze sarajevských mrakodrapů, usadili se v místní kavárně. Měla jsem potřebu ze sebe sundat šátek i spoustu dalšího oblečení. Stála jsem v letních šatech s odhalenými zády nad městem, fotografka naší výpravy opět vášnivě fotila.

Sarajevský vzduch byl stále čistý, plný svobody. I když ho již po staletí dýchají společně lidé všech tří Abrahámovských náboženství. Sarajevo je prý Jeruzalémem Evropy — stejně jako v Jeruzalémě i zde si lidé pamatují, co je válka, náboženský dialogy jsou tu skutečnou nezbytností. Mír je křehkým nezbytným bohatstvím.

Druhý den navštívíme místní františkány. Musím přiznat, že moje nedávno rozjitřená citlivost k ženské otázce vede k tomu, že jsem velmi kritická i k bývalému děkanovi teologické fakulty, který nás provází zdejším kostelem. Nedovedu se jen pousmát nad jeho vtipy o feministkách. Vypráví silný příběh z války. Příběh vojáka, který držel v zajetí několik lidí v místním kostele. Jedna z jeptišek si všimla jeho roztrhaných kalhot a zeptala se, jestli je nechce opravit. Vyvedla ho z rovnováhy natolik, že utekl.

×