Hlad zabíjí. Trumpovy škrty mohou připravit o život miliony lidí

Lawrence S. Wittner

Donald Trump s Elonem Muskem zcela rozvrátili Světový potravinový program OSN. Pokud nevybudujeme nový, nezávislý systém humanitární pomoci, bude po celém světě umírat bezpočtu lidí jen kvůli rozmarům několika zpupných jednotlivců.

↗
Hladomor v kterémkoli místě světa je hanbou pro celé lidstvo. Snímek ze 6. října 2026 zachycuje palestinské uprchlíky čekající na výdej jídla v charitativní jídelně v Khan Yunisu na jihu pásma Gazy. Foto Bashar Taleb, AFP

Smrt hladem patří k nejtrýznivějším způsobům umírání. Nejprve přichází úporný hlad a bolest, následuje vyčerpání a postupný úpadek duševních schopností. Tělo začne stravovat vlastní tkáně a člověk pomalu umírá.

Stovky milionů lidí na celém světě se v současnosti potýkají s nedostatkem potravin v důsledku chudoby, ozbrojených konfliktů, hladomorů a extrémních výkyvů počasí. Zásadní roli v této oblasti hraje Světový potravinový program, agentura OSN poskytující rozsáhlou humanitární potravinovou pomoc.

Jen v loňském roce poskytl potravinovou pomoc více než sto milionům lidí trpících akutním nedostatkem potravin a přispěl tak k záchraně milionů životů. V roce 2020 získala agentura za své mimořádné úsilí v boji proti hladu Nobelovu cenu míru.

Zločinecká organizace odporující americkým hodnotám?

Ještě v roce 2024 pocházela téměř polovina financování Světového potravinového programu od americké vlády. Nástup druhé Trumpovy administrativy v lednu 2025 však program uvrhl do vážných finančních potíží. Hned první den ve funkci nařídil Donald Trump pozastavení veškeré zahraniční pomoci poskytované Spojenými státy. Svůj krok zdůvodnil slovy: „Sektor zahraniční pomoci a s ním spojená byrokracie se neshodují s americkými zájmy a často přímo odporují americkým hodnotám.“

Následně takzvaný Úřad pro efektivitu vlády (DOGE), vedený miliardářem Elonem Muskem, přistoupil k likvidaci Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), která zajišťovala podstatnou část americké zahraniční rozvojové a humanitární pomoci. Musk agenturu označil za „zločineckou organizaci“, kterou „nastal čas zlikvidovat“.

Terčem nové administrativy se brzy stala i nouzová potravinová pomoc. V dubnu 2025 Trumpova vláda zastavila financování potravinových programů Světového potravinového programu ve čtrnácti nejchudších zemích světa. Světový potravinový program varoval, že „pro miliony lidí bojujících o přežití v důsledku nedostatku potravin to může znamenat rozsudek smrti“.

Po vlně ostré veřejné kritiky byla část původně plánovaných škrtů v oblasti potravinové pomoci přehodnocena. V červnu 2025 navíc americká administrativa nečekaně přislíbila Světovému potravinovému programu dalších 800 milionů dolarů.

Celkový objem americké zahraniční potravinové pomoci tak v roce 2025 nakonec dosáhl přibližně dvou miliard dolarů. Pro srovnání, v posledním roce Bidenovy administrativy činil samotný americký příspěvek Světovému potravinovému programu 4,5 miliardy dolarů. Jeho financování se tak meziročně propadlo přibližně o více než polovinu.

Lidská cena Trumpových kroků

Důsledky finančních škrtů jsou tragické. Trumpova administrativa například zastavila veškeré financování Světového potravinového programu v Keni, kde žije přibližně 720 000 uprchlíků. Navzdory opakovaným žádostem humanitárních pracovníků i amerických představitelů působících v zemi, nebyla pomoc obnovena.

Jak informoval investigativní server ProPublica, uprchlíci v důsledku toho začali umírat hlady. Mnozí z nich, převážně děti, podlehli infekcím, jimž se jejich oslabený organismus nedokázal bránit.

Situace dospěla tak daleko, že „matky se musely rozhodovat, kterému ze svých dětí dají najíst. Mladí muži vycházeli do ulic a některé demonstrace přerostly v násilné nepokoje. Těhotné ženy trpící život ohrožující chudokrevností byly natolik zoufalé hladem, že jedly bláto, aby jej alespoň částečně utišily.“

Krize se zhoršovala i v dalších zemích. V řadě chudých států začaly docházet zásoby sáčků se speciální výživovou pastou, která byla určena 9,3 milionu lidí trpících těžkou podvýživou. Jen v jednom z nigerijských regionů bylo v červenci 2025 uzavřeno 150 klinik provozovaných Světovým potravinovým programem, které zajišťovaly léčbu podvýživy pro 300 000 dětí mladších dvou let.

Není proto překvapivé, že počet lidí vystavených akutní potravinové nejistotě po celém světě dále rostl. Podle odhadů se tento problém týkal také 118 milionů dětí.

Trumpova administrativa mezitím prosazovala další škrty v americké zahraniční potravinové pomoci. Návrh federálního rozpočtu na fiskální rok 2026, který administrativa představila v květnu 2025, počítal se zrušením dvou dlouho fungujících amerických iniciativ: programu Food for Peace, zaměřeného na potravinovou pomoc, a programu McGovern-Dole, podporujícího výživu dětí. Na realizaci obou iniciativ se přitom podílel také Světový potravinový program.

Záměr nakonec zablokovala část republikánských zákonodárců, kteří chtěli americkým zemědělcům zachovat odbyt pro přebytky jejich produkce, jež se v rámci obou programů využívají k potravinové pomoci. Republikáni proto spojili síly s demokraty a prosadili zachování obou programů, jejich financování však bylo sníženo o 23 procent.

Systém je v rozkladu, drobné změny nic nevyřeší

Trumpova administrativa se však nadále snaží zrušit i zbývající programy americké potravinové pomoci v zahraničí. Federální rozpočet na fiskální rok 2027, jehož návrh představila v dubnu 2026, počítal s úplným zrušením programů Food for Peace a McGovern-Dole. Poprvé od založení Světového potravinového programu v roce 1961 navíc nebyl vyčleněn žádný příspěvek na jeho činnost.

V srpnu 2026 Trumpova administrativa představila nový způsob poskytování zahraniční humanitární a zdravotní pomoci, který počítá s výrazným zapojením křesťanských organizací. Zřejmě tím chtěla zmírnit veřejnou kritiku a zároveň si naklonit nábožensky založené voliče.

Svým rozsahem však nová iniciativa zdaleka nedosahuje úrovně dřívější americké zahraniční pomoci. Zatímco v roce 2024 na ni Spojené státy vynaložily osm miliard dolarů, na nový program vyčlenily pouze necelé dvě miliardy. Z této částky má přibližně 1,4 miliardy dolarů směřovat na zdravotní péči a 538 milionů na humanitární pomoc, která zahrnuje také podporu při krizích a přírodních katastrofách. Potravinová pomoc je tedy pouze jednou z jejích součástí.

V důsledku rozpadu dosavadního systému americké potravinové pomoci tak po celém světě rychle přibývá lidí ohrožených hladem. Podle Světového potravinového programu se v roce 2026 „alarmujících 266 milionů lidí potýká s akutním nedostatkem potravin nebo ještě závažnější krizí“. Organizace současně varuje, že „kritický nedostatek finančních prostředků nás nutí omezovat poskytovanou pomoc a důsledkem budou další zmařené lidské životy“.

Aby lidé dál neumírali hlady a nebyli vystaveni takovému utrpení, je třeba dosavadní systém změnit. V nejbližší době by mohly výpadek amerického financování způsobený kroky Trumpovy administrativy pomoci vyrovnat ostatní bohaté státy.

Z dlouhodobého hlediska by pak OSN a její agentury měly získat nezávislý zdroj příjmů, který by je zbavil závislosti na libovůli jednotlivých států — zejména těch, v jejichž čele stojí lidé tak pohádkově bohatí, že si ani neumí představit, co znamená nemít co jíst.

Dokud však k takové změně nedojde, bude hlad ve světě i nadále představovat hanbu celého lidstva.

Z anglického originálu World Hunger and Starvation Have Reached a Crisis Level publikovaného na webu Foreign Policy in Focus přeložil OTAKAR BUREŠ.