Konflikt v Jemenu, který zemi ničí již více než deset let, vstupuje do další fáze. V uplynulých týdnech převzali bojovníci napojení na Jižní přechodnou radu, podporovanou Spojenými arabskými emiráty, kontrolu nad rozsáhlými částmi provincií Hadramaut a al-Mahra na jihu a východě země, včetně klíčových měst a strategických zařízení. Tyto provincie mají zásadní význam: jsou bohaté na přírodní zdroje a leží na důležitých obchodních trasách. Jejich obsazení proto znamená mnohem víc než jen posun rovnováhy sil v regionu.

Současně se po stažení jednotek Jižní přechodné rady podařilo vládním silám, podporovaným Saúdskou Arábií, znovu ovládnout klíčové okresy, včetně Mukally a Seiyunu. Jižní přechodná rada souhlasila s jednáními v saúdskoarabském Rijádu. Saúdská Arábie mezitím posiluje svůj vliv a snaží se zabránit dalšímu rozkladu moci podél své jižní hranice.

Posilování Saúdské Arábie

Třicátého prosince zasáhl přístav Mukalla letecký úder. Koalice vedená Saúdskou Arábií cílila na dodávku zbraní, které měly být podle Rijádu dodány Spojenými arabskými emiráty pro Jižní přechodnou radu. Saúdská Arábie útok odůvodnila jako reakci na bezprostřední bezpečnostní hrozbu. Spojené arabské emiráty obvinění odmítly a popřely, že by řídily operace, které by ohrožovaly saúdskou bezpečnost. Zároveň oznámily dobrovolné stažení zbývajících protiteroristických jednotek.

Jemenská Prezidentská rada reagovala požadavkem na úplný odchod Spojených arabských emirátů a zavedením omezení v přístavech a na hraničních přechodech. Vedení Jižní přechodné rady však prohlásilo, že své územní zisky bude bránit.

Tato eskalace ukázala prohlubující se neshody mezi Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty v otázce budoucnosti Jemenu. Pro Rijád nejsou postupy Jižní přechodné rady v Hadramautu a al-Mahře jenom politickou otázkou, ale i závažným bezpečnostním problémem. Obě provincie totiž sousedí se Saúdskou Arábií, nacházejí se v nich bohaté zásoby ropy a plynu a leží na citlivých obchodních trasách. Rozdrobený Jemen by navíc mohl posílit hútíjské povstalce nebo vytvořit prostor islamistickým skupinám, což jsou následky, jimž se Saúdská Arábie snaží po léta zamezit.

Problém pro USA

Rozkol představuje rostoucí problém rovněž pro Spojené státy. Právě administrativa Donalda Trumpa se snažila určovat směr politiky na Blízkém východě v rámci úzkého sepětí s partnery v Perském zálivu a zároveň se vyhnout většímu vojenskému angažmá. Washington na koordinaci Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dlouhodobě spoléhal jako na pilíř své regionální strategie.

Jejich otevřený spor v Jemenu tak komplikuje americké snahy ukázat cestu ke stabilitě, podkopává jednotnou diplomatickou strategii a odhaluje limity přístupu, který přenáší odpovědnost za bezpečnost v oblasti na regionální mocnosti, aniž by bral ohled na důsledky pro civilní obyvatelstvo.

Jižní přechodná rada je sice formálně součástí mezinárodně uznávané jemenské vlády, dlouhodobě však usiluje o odtržení a vznik nezávislého Jižního Jemenu. Původně vzešla z Jižního hnutí, které vzniklo v roce 2007 v rámci lidových protestů proti dlouhodobému přehlížení jižních regionů, postupně se však díky vnější podpoře stala mocným ozbrojeným aktérem.

Formální založení Jižní přechodné rady v roce 2017 následovalo po odvolání Ajdarúse al-Zubajdího z funkce guvernéra Adenu a její rychlý vzestup umožnila politická a vojenská pomoc Spojených arabských emirátů.

Tato podpora měla své důvody. Abú Zabí vnímalo Jižní přechodnou radu jako protiváhu islamistickým aktérům, zejména jemenské straně Isláh, a prostředek k zajištění přístupu ke strategickým přístavům a na pobřeží. Saúdská Arábie od roku 2015 vede koaliční intervenci v Jemenu, která je dlouhodobě kritizována za upřednostňování geopolitických cílů před ochranou civilistů.

Zástupné války

Jemen je již dlouho bojištěm zástupných válek. Od obsazení hlavního města Saná povstaleckým hnutím Hútíjů v roce 2014 a vypuknutí občanské války v březnu 2015 zemřelo do konce roku 2021 podle odhadů v důsledku přímých i nepřímých příčin asi 377 tisíc lidí. Téměř 15 tisíc civilistů zahynulo přímo během bojů, většinou při leteckých útocích koalice vedené Saúdskou Arábií. Ta je viněna z válečných zločinů a nepřiměřených útoků na civilní infrastrukturu. Při těchto operacích poskytovaly Saúdům klíčovou podporu Spojené státy.

Za poslední dekádu konflikt a hospodářský úpadek vyústily v jednu z nejhorších humanitárních krizí na světě. Přibližně 4,5 milionu Jemenců — čtrnáct procent populace — zůstává vnitřně vysídlených, mnozí opakovaně. Více než devatenáct milionů lidí potřebuje humanitární pomoc, přičemž 17,6 milionu čelí nedostatku potravin a základní výživy.

Jemen se z hlediska podvýživy a chudoby řadí k nejzranitelnějším zemím v blízkovýchodním regionu. 2,4 milionu dětí mladších pěti let trpí akutní podvýživou, šestnáct milionů lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě, k čemuž přispívají dlouhodobá omezení dovozu a humanitární pomoci ze strany Saúdské Arábie. Riziko hladomoru je akutní: desítky tisíc lidí jsou na jeho pokraji a asi pět milionů lidí trpí vážným nedostatkem potravin.

Jemen si nemůže dovolit nový konflikt, který by si vyžádal další nevinné mrtvé, zmrzačené a vysídlené obyvatele. I v případě, že by se podařilo vyhnout masovému násilí, byly by socioekonomické škody pro zemi již nyní závislou na zahraniční pomoci a humanitární podpoře neúnosné. Svět však přesto zůstává lhostejný.

Z anglického originálu Yemen: The Human Cost of Imperial Ambitions publikovaného na webu Foreign Policy in Focus přeložil OTAKAR BUREŠ.