Sedm nových senátorů podpořených Zelenými a 160 zelených zastupitelů a zastupitelek v 89 obcích a městských částech. Výsledky voleb ukazují, že zelená politika má v České republice své místo. Na radnicích chceme prosazovat dostupnější bydlení, kvalitní veřejné služby a zdravější prostředí pro život. A ukázat, že na problémy, které lidé skutečně řeší, existují lepší odpovědi než nečinnost zavedených stran a populismus.

Sklony k patriarchátu a ke konzervativismu

Letošní senátní volby přinesly jeden smutný rekord: z 27 zvolených senátorů a senátorek je pouze jedna žena. V Senátu tak budou ženy tvořit jen 17 procenta členstva, zatímco v Poslanecké sněmovně je poslankyň 34 procent.

Příčinou je mimo jiné způsob, jakým politické strany vybírají kandidáty. Do Senátu často vysílají zavedené politické osobnosti s dlouhou kariérou a známým jménem. A mezi těmi stále výrazně převažují muži. Svou roli může hrát i věková hranice čtyřicet let, protože ženy mají kvůli nerovnému rozdělení péče o děti a rodinu často složitější cestu k politické kariéře.

Senát tak zůstává institucí, v níž mají ženy jen velmi malý podíl na rozhodování. A bez změny přístupu politických stran k nominacím se to samo nezlepší.

Senátní volby zároveň posílily konzervativnější část politického spektra. Už v prvním kole uspěli například Tomáš Fiala na Strakonicku, Jan Sobotka na Trutnovsku, Zbyněk Linhart na Děčínsku nebo lidovecký předseda Jan Grolich na Vyškovsku.

Konzervativnější kandidáti často vítězili i tam, kde se ve druhém kole utkali zástupci dnešní opozice. V Brně porazil Zdeněk Papoušek (ODS) Karla Zitterbarta (STAN), v Hradci Králové zvítězila Zuzana Ceralová Petrofová (ODS) nad Martinem Dvořákem (STAN). Na Kladensku pak Petr Paták (ODS) těsně porazil dosavadní senátorku Adélu Šípovou. Výjimkou byly Praha 5 a Praha 9, kde nad kandidáty ODS zvítězili liberálněji orientovaní Václav Láska a David Smoljak.

Zásady hodnotové spolupráce

Zelení podpořili sedm úspěšných senátních kandidátů. Vedle Václava Lásky a Davida Smoljaka také Miroslava Plevného na Chebsku a Tachovsku, Michaela Kašpara na Kolínsku a Ondřeje Šimetku, který dlouhodobě prosazuje humanizaci porodnictví, na Ostravsku. Ve druhém kole jsme navíc podpořili Ivo Trešla na Lounsku a Karla Řehku na Plzeňsku. Oba porazili kandidáty hnutí ANO.

Při rozhodování o podpoře pro nás byly důležité konkrétní politické postoje: proevropské směřování České republiky, podpora Ukrajiny proti ruské agresi, odmítání xenofobie a extremismu, ale také ochota řešit klimatickou krizi a sociální nerovnosti. Věříme, že právě v těchto otázkách můžeme se zvolenými senátory spolupracovat a posouvat debatu v horní komoře dál.

Neúspěch hnutí ANO zároveň ukázal, že vládní strana nedokázala své voliče k senátním volbám dostatečně mobilizovat. Nízká účast a odlišné složení voličstva oproti sněmovním volbám přitom dlouhodobě ovlivňují výsledky senátních soubojů.

Senátní výzva pro progresivní politiku

Kandidátstvo, které stavělo na sociálních tématech a ochraně lidských práv, to mělo v senátních volbách obtížné. Dlouholetý starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, který prosazoval mimo jiné dostupnou zdravotní péči na venkově, prohrál s dosavadním senátorem Josefem Klementem (KDU-ČSL).

Na Kladensku neobhájila mandát ani Adéla Sucharda Šípová. Za šest let v Senátu se podílela na důležitých legislativních změnách v ochraně obětí sexuálního a domácího násilí, práv dětí i lidí v exekucích. Patří mezi ně redefinice znásilnění, nová úprava domácího násilí, ochrana dětí před tělesnými tresty či vznik dětského ombudsmana. Přesto prohrála o 723 hlasů s Petrem Patákem (ODS), který v kampani prosazoval ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy a kritizoval inkluzivní vzdělávání. V ekonomických otázkách zastával pravicově liberální postoje.

Výsledky těchto soubojů ukazují jednu z výzev pro progresivní politiku: přesvědčit více lidí, že Senát rozhoduje také o otázkách, které mají přímý dopad na jejich každodenní život. Dostupnost zdravotní péče, bydlení, sociální jistoty, práva zranitelných lidí nebo ochrana krajiny mají v senátních volbách své místo.

Příkladem jsou i zelení Ivana Hluštíková na Lounsku a Miroslav Štross na Děčínsku, kteří v prvním kole získali solidní podporu, která ale nestačila pro postup do druhého kola. Vedle místních témat upozorňovali také na problematické stavební záměry, které ohrožují řeky a krajinu.

Pro další senátní volby bude třeba dlouhodobé práce v regionech, ještě hlubší spolupráce s místními občanskými iniciativami a zapojení dobrovolnictva. Ekologická a sociální témata musí být součástí každodenní vytrvalé politické práce, nejen několikatýdenní volební kampaně.

Zelený podzim v komunále — úspěchy politiky zdola

V komunálních volbách se Zeleným dařilo výrazně lépe než v senátních. Právě obce jsou tradičně silnou stránkou zelené politiky. Lidé tady mohou přímo vidět výsledky naší práce: zelenější a bezpečnější ulice, lepší veřejný prostor, dostupnější bydlení, otevřenost radnic, transparentnost a péči o krajinu.

Do voleb jsme vyslali téměř tisíc kandidujících ve 160 obcích a městských částech. Mnozí z nich se dlouhodobě angažují v místních spolcích, ekologických a sociálních iniciativách nebo sousedských projektech. Vedle vlastních kandidátek jsme spolupracovali i s dalšími politickými stranami a místními občanskými uskupeními.

Výsledek? Sto šedesát zelených zastupitelů a zastupitelek v 89 obcích a městských částech. To je přibližně o pětinu více než v minulých komunálních volbách. Po letech poklesu jsme tak znovu začali růst.

O to zajímavější je srovnání s ostatními stranami. SPD přišla o dvě třetiny zastupitelů, ODS a Piráti ztratili přibližně čtvrtinu mandátů, lidovci pětinu a TOP 09 s ANO necelou desetinu. Mírně ztrácel také STAN.

O zelené vlně zatím můžeme mluvit s trochou nadsázky. Výsledky ale ukazují, že tam, kde Zelení dlouhodobě pracují, znají místní problémy a dokážou spojovat lidi, získávají podporu i v době, kdy většina zavedených stran ztrácí.

Ženy, mladí lidé i zkušené tváře

Mezi novými zelenými zastupiteli a zastupitelkami jsou zkušení lidé z komunální politiky, ale i nové osobnosti včetně členstva Mladých zelených. Nejvýraznější úspěchy jsme zaznamenali ve velkých městech.

V Praze se díky spolupráci s Prahou sobě po téměř deseti letech vracíme na magistrát. Zelené tam bude zastupovat Veronika Šmausová, která se věnuje adaptaci na změnu klimatu, energetice a životnímu prostředí. Další zhruba tři desítky Zelených uspěly v městských částech. Na Praze 6 má pokračovat ve funkci místostarosty pro životní prostředí a klima Petr Palacký. Posílený zastupitelský tým Zelených se navíc bude věnovat také místní kulturní a sociální politice.

Velký úspěch zaznamenalo také Zelené Brno. Kandidátka vedená mladou designérkou Natálií Vencovskou získala šest míst na magistrátu a jedná o účasti v městské koalici. Další tři desítky Zelených uspěly v brněnských městských částech.

Zvláštní pozornost si zaslouží Horní Jiřetín. Starosta Vladimír Buřt, který léta bojoval proti prolomení limitů povrchové těžby uhlí a kritizoval praktiky těžařů, dovedl zelenou kandidátku k zisku téměř sedmdesát procent hlasů. A to jen pár týdnů poté, co vyšlo najevo, že Severní energetická Pavla Tykače vynechala Horní Jiřetín z přímého rozdělování peněz ušetřených na rekultivaci lomu ČSA.

V Ústeckém kraji uspěli Zelení také v Litvínově a Mostě. V krajském Ústí nad Labem jsou součástí vítězného hnutí PRO Ústí, které získalo většinu v zastupitelstvu. O účasti ve vedení měst jednají naši zastupující také v Teplicích, Litoměřicích a Lounech.

Úspěchy zaznamenaly zelené a společné kandidátky i jinde. V Liberci jednají o účasti v městské radě, v Jablonci nad Nisou pokračuje tým Lenky Opočenské. Ve východních Čechách posílili Zelení ve Dvoře Králové nad Labem a Vrchlabí, v Hradci Králové a Pardubicích se účastní povolebních koaličních jednání.

Ve Středočeském kraji získali Zelení patnáct zastupitelských mandátů, mimo jiné v Příbrami, Kladně, Mělníku a Mladé Boleslavi. Zastoupení máme také v obcích a městech jižních a západních Čech a na Vysočině. V Prostějově zvítězilo volební uskupení vedené zelenou kandidátkou na primátorku Janou Jílkovou. O svém zapojení do vedení měst jednají Zelení také v Opavě a Novém Jičíně.

Obce mohou změnit to, co stát zanedbává

Dostupné bydlení, kvalitní veřejné služby, bezpečné ulice nebo levnější energie. To všechno jsou věci, které mohou obce přímo ovlivnit. Právě na místní úrovni se ukazuje, jaký smysl má ekologická a sociálně spravedlivá politika. Zvlášť v době, kdy vláda škrtá ve veřejných službách a její rozhodování příliš ovlivňují zájmy velkého byznysu, především toho, v němž má ekonomické zájmy předseda vlády.

V posledních týdnech jsme v úzkém kontaktu se zelenými zastupiteli a zastupitelkami, kteří po celé republice jednají o nových koalicích. Z pozice celostátního vedení jim do vyjednávání nezasahujeme. O podobě místních koalic musí rozhodovat především lidé, kteří znají situaci ve svých obcích a ponesou za svá rozhodnutí odpovědnost.

Máme ovšem jasné hranice. Náš sjezd odmítl spolupráci s politickými extremisty. V ostatních případech je rozhodující program: zda koalice umožní plnit předvolební sliby a prosazovat změny, kvůli kterým lidé Zelené volili.

Naši voliči právem očekávají výsledky. Dostupnější bydlení, zelenější a bezpečnější ulice, komunitní energetiku, která může snížit účty za energie. A také to, že při vstupu do koalic neztratíme své zásady. Tam, kde bude možné sestavit funkční koalici s takovým programem, chceme převzít odpovědnost za správu obce. Kde to možné nebude, budeme důslednou opozicí.

Radikální realismus: velké cíle, konkrétní kroky

Zelená politika potřebuje nejen ambiciózní cíle, ale i praktickou představu, jak jich dosáhnout. Klimatická změna, prohlubující se nerovnosti nebo nedostupné bydlení vyžadují zásadní změny. V komunální politice ale musíme pro konkrétní řešení získávat podporu veřejnosti a často také hledat shodu s politickými partnery, kteří mají jiné priority.

Co to znamená v praxi? Chceme města, v nichž lidé nebudou odkázáni na auto při každé cestě do práce nebo do školy. Prosazujeme proto lepší veřejnou dopravu, bezpečné cesty pro pěší a cyklisty nebo postupné zklidňování ulic. Chceme města, která se dokážou vyrovnat s rostoucími teplotami. Proto potřebujeme více stromů, parků a prostoru pro zadržování vody. A chceme, aby si lidé mohli dovolit bydlet tam, kde žijí a pracují. K tomu vede mimo jiné výstavba obecních bytů a aktivní bytová politika samospráv.

Takový přístup nazýváme radikálním realismem. Bereme velmi vážně rozsah problémů, které máme před sebou, a hledáme konkrétní kroky, které nás přiblíží k jejich řešení. Vyžaduje to trpělivost, vyjednávání i schopnost přesvědčit lidi, že změny mají smysl. Právě to bude každodenním úkolem našich nových zastupitelů a zastupitelek.

Nedostupné bydlení, rostoucí životní náklady, klimatická změna nebo oslabování veřejných služeb. To jsou problémy, které lidé řeší každý den a na které od politiky právem očekávají odpovědi a řešení. Pokud je demokratické strany nedokážou nabídnout, poroste prostor pro populisty a extremisty, kteří z frustrace lidí politicky těží.

Zelení mají zkušenosti z komunální politiky, parlamentní zastoupení a silné vazby na občanskou společnost. Letošní volby nám přinesly nové zastupitele a zastupitelky, ale také větší odpovědnost za to, co se bude dít v našich obcích a městech. Chceme ji naplnit ve spolupráci s lidmi, kteří se už dnes angažují za lepší život ve svých komunitách.