Česká diskuse o nedostupnosti bydlení získala berlínským vítězstvím strany Die Linke nový impulz. Volebním tahákem strany totiž bylo vyvlastnění majetku největších vlastníků berlínských bytů od třítisícího prvního bytu výše. U nás zcela převládlo označování oné politické strany za extremistickou a třeba Patriku Nacherovi z ANO vadilo už jen to, že se mluví o levici, aniž by se hned („objektivně“) dodalo, že jde přece o levici extremistickou.

Přitom u nás právě teď probíhá debata, která je vlastně obdobná. Paragraf 170 stavebního zákona už teď říká, že „práva k pozemkům a stavbám lze odejmout … jde-li o uskutečnění veřejně prospěšné stavby“. Babišův nový stavební zákon v paragrafu 170/2 dodává, že „právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k … připojení na dopravní a technickou infrastrukturu“.

A paragraf 5 spolu s přílohou č. 3 tohoto Babišova zákona nově zavádějí, že tzv. „stavba pro hromadné bydlení“, tedy „stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 m2“, bez jediného slova o dostupnosti bydlení, je vyhrazenou stavbou. Jinými slovy, je na stejné úrovni jako dálnice nebo atomové elektrárny a její plánování, příprava, výstavba a provozování je ve veřejném zájmu.

Znamená to, že developeři začnou vyvlastňovat naše domy a pozemky, jak proti tomu na internetu bouří někteří zahrádkáři a drobní zemědělci a jak to předestírá například advokátní kancelář Arrows?

Já jako právník o tom na základě textu zákona přesvědčen nejsem. Jenže na mém právním názoru tolik nezáleží. Mnohem důležitější je, že řada firem a lidí, kteří jsou hodně bohatí, budou hodně chtít, aby možnost vyvlastňovat cizí majetek pro ně v novém zákoně zakotvena byla.

A pro současnou předvolební diskusi je podstatné i to, že tvůrci zákona se proti takovéto možnosti či hrozbě přinejmenším nijak hlasitě nevymezují. Nikdo nekřičí, že by to byl extremismus. Celá debata se naopak odehrává ve stylu: pokud chceme opravdu začít stavět, musíme něco obětovat.

Ano, ti samí politici, pro které je nepřijatelné vyvlastňovat byty nejbohatších proto, aby chudší měli kde bydlet, se nijak nevzrušují při myšlence, že by naopak ti bohatí vyvlastňovali byty chudších proto, aby ti bohatí mohli ještě více zbohatnout.

Ano, vyvlastňování je normální. Jde jen o to, zda se bude vyvlastňovat ve veřejném zájmu, anebo v zájmu soukromého zisku. Extremismus je naopak stav, kam oligarchická média české veřejné mínění dovedla.